Žabky a pulci

Středeční příšerky

7. dubna 2018 v 22:31 | Zuzka, Jarka a Jitka
Středa 4.4.

Ve středu jsme v Rybičce strávili krásné slunečné dopoledne již tradičně zpíváním, básněním, tancováním a tvořením.
Děti se dnes představily panence Terezce a šlo jim to náramně.


Ani s hudebními nástroji ale nezůstávaly pozadu a každý donesl Terezce několik písniček. Všechny jsme si zazpívali za hlasitého doprovodu tamburín, dřívek, rumba-koulí, trianglu a rolniček.


Pak jsme si protáhli těla u básniček. Některé, hlavně ty lechtací, jsme museli opakovat několikrát! A tak jsme upekli hned dva makové záviny a postavili kolejí z nožiček, že by to vydalo na pěkně dlouhou trať.


Nezapomněli jsme si ani zatancovat - roztočili jsme kolo mlýnský, pásli jsme ovečky, zatancovali si jako žabička zelená, která je z jara stejně blažená jako my, a připomněli jsme si i, jak ide ide slon.


Není divu, že nám pěkně vyhládlo, a tak jsme si dopřáli vydatnou svačinku.


Po svačině už na děti čekaly oblíbené montessori aktivity, při kterých si mohly procvičit svou zručnost.

Házely do otvorů různých velikostí a tvarů víčka ...


... a i malí je zvládli třídit podle barev.


Děti také navlékaly princezně rozsypané korále ...


... a procvičily si motoriku při věšení prádla pomocí kolíčků.


Dokonce jsme si i zacvičili při přeskakování a podlézání šňůry s "korálky".


A přitom všem jsme zvládli i tvořit: Tentokrát jsme motali a motali, až jsme si vymotali bambulkové příšerky.


Fantazii se meze nekladou, a tak, ačkoliv jsme všechny umotali ze žluté bavlnky, byla každá příšerka jiná.

Takhle se nám povedly:



Těšíme se na všechny zase ve středu!
Tety Jarka, Jitka a Zuzka

Žabky a pulci v novém

1. dubna 2018 v 20:20 | Zuzka, Jarka a Jitka
28.3.2018

Ve středu se v Rybičce sešly naše stálice i ti, které jsme delší čas neviděli, a poprvé jsme mezi sebou přivítali Haničku, která hned zapadla do kolektivu.

Po úvodním pozdravu jsme se jí tedy, jak se sluší a patří, všichni představili seznamovací písničkou a šlo nám to náramně.







Pak už jsme popadli hudební nástroje a celá místnost se rozezněla rytmy lidových písniček. Zvládli jsme si zazpívat všechny nejoblínenější od Běží liška k Táboru, přes Poštovského panáčka, Pec nám spadla a mnoho dalších až po Já mám koně vrané koně a u písničky Měla babka čtyři jabka jsme si i zatancovali.

Pak už přišla řada na básničky, přesvědčili jsme se, že děti už krásně umí kutálet bramboru, lézt po žebříku jako žába, stát jako bedla a postavit dům jako medvěd i bez naší pomoci. Ty menší jsme potešili okováním botiček, šitím bot do roboty, upekli jsme společně závin a postavili i koleje pro lochtací vláčky.



A ti úplně nejmenší všechno pečlivě pozorovali a kontrolovali.



Po básničkách jsme si ještě společně zatancovali a hurá na svačinku. Po ní na všechny totiž čekalo překvapení v podobě různých aktivit inspirovaných montessori. Děti bavilo házet do krabiček víčka různých velikostí a ty starší je zvládli i třídit podle barev. Úspěch mělo i věšení prádla na kolíčky, ale největšímu zájmu se těšilo přebírání fazolí a rýže a jejich přesýpání do různých nádob (doma zkoušejte pouze pokud nelpíte na pořádku a máte výkonný vysavač :-))









A komu se chtělo spíše tvořit, odnesl si domů krásnou velikonoční sklenici, nebo ozdobný zápich v podobě slepičky.

Moc nás to s dětmi i maminkami bavilo, a jelikož aktivity měly k naší radosti u dětí velký úspěch, můžete se těšit na pravidelné "montessori středy"!

Příště se na Vás opět těší tety Jitka, Jarka a Zuzka!

Velikonoční slepičky

19. března 2018 v 22:41 | Zuzka a Jarka
středa 14.3.

Ve středu se v Rybičce sešlo sedm pulců a žabek. Pulci byli opět v přesile, kterou podpořil i nově příchozí Sebík, kterého jsme mezi sebou velmi rádi uvítali a hned jsme se mu všichni představili uvítací písní "Řekni, jak se jmenuješ". Zástupci žabek Žofka a Kubík už krásně zvládli představit nejenom sebe, ale i maminky a sourozence.


Jako vždy jsme si pak za doprovodu hudebních nástrojů zvesela zanotovali oblíbené písničky podle obrázků, které děti nadšeně přinášely žabce.


Samozřejmě jsme si také zopakovali všechny oblíbené básničky, například o bramboře, žabce a medvědovi, který si postavil dům, ale na své si přišli i ti nejmenší, se kterými jsme ušili boty do roboty, okovali nožičky a také jsme ověřili, zda všichni víme, kde máme hlavu, ramena, kolena a palce.


Ale bylo potřeba si protáhnout i nohy, a tak jsme roztočili kolo mlýnský, naháněli ovečky a skákali jako žabička zelená a tak nám z toho vyhládlo, že jsme se hned s chutí pustili do svačiny, po které už na všechny čekala pohádka.

Ta dnes byla o slepičce. Děti správně věděly, že slepička snáší vajíčka. Ta naše jich snesla hned šest a děti opět moc dobře věděly, kdo se ukrývá uvniř. Vajíčka tedy bylo potřeba hlídat, ale slepička si musela nutně odskočit, a tak děti požádala, jestli by jí zatím vajíčka nepohlídaly. Všichni se úkolu zhostili velmi zodpovědně, a když přišla krysa, která chtěla vajíčka sežrat, bránili je vlastním tělem a nakonec zavolali kočičku, která chtěla pro změnu sežrat krysu, a tak ji naštěstí zahnala. To už se ale vrátila slepička a vše dobře dopadlo. Bylo to takové drama, že jsme úplně zapomněli fotit :-)

Každý, kdo chtěl, pak od slepičky dostal jedno vajíčko, z něhož se pod jeho rukama stalo kuřátko.





A takhle ta naše čerstvě vylíhnutá kuřátka vypadala:




Přijďte za námi zase příště, budeme mimo jiné pokračovat ve velikonočním tvoření a také rozvíjet motoriku a představivost dětí s montessori pomůckami!

Moc se těší tety Jarka a Zuzka.

Na vážkách

10. března 2018 v 16:00 | Zuzka, Jarka a Jitka
středa 7.3.

Ve středu jsme se v Rybičce sešli v komorním počtu, možná proto, že se zima ve svém snad posledním záchvěvu ještě snažila ukázat svou sílu. Dopoledne jsme si přesto užili jako vždycky.

Přivítali jsme se a všechny děti se představily žabičce při úvodní písni.


Potom už jsme se všichni chopili hudebních nástrojů a hráli a zpívali z plna hrdla písničky, které děti pečlivě vybíraly, a tak na našem repertoáru nechyběla kočka lezoucí dírou, padající pec, poštovský panáček, utíkající Káča, panenky jdoucí silnicí ani jeleni pasoucí se na louce, které jsme si nezapomněli ztvárnit pantomimicky, jak nás to naučila maminka Bára.



A pak už byl čas na básničky. Kutáleli jsme bramboru, lezli po žebříku, stavěli dům jako medvědi a využili jsme také možná poslední příležitosti, abychom si zazpívali písničku Sněží, sněží a postavili sněhuláčka panáčka.


Nožky jsme si protáhli u žabičky zelené a kola mlýnského a pak si děti zahrály na zapřažené koníčky a trochu prohnaly maminky. Z koníčků se pak stali pejskové skákající obručemi, z pejsků hadi prolézající dírou a nakonec jsme chytili pár zajatců do zlaté brány.


Po takovém výkonu si všichni zasloužili svačinku a odpočinek v herničce a u pohádky.


Ta dnes byla o broučkovi žijícím na dně rybníka, který ale toužil létat v neznámém světě nahoře nad hladinou. Děti nám pomáhaly předvádět, jak brouček nejprve lezl po dně, pak se najednou naučil plavat a vyplaval na hladinu, jak se pokoušel létat, ale nešlo mu to, až když jednoho dne usnul, probudil se jako vážka s krásnými křídly a jeho sen se splnil.





A pak jsme vzali drátky a motali a motali a lepili a nikdo to naštěstí nezmotal, a tak jsme si smotali vážky jako hračku nebo ozdobičku. Takhle se nám povedly:



Příště se těšíme, že spolu už začneme vítat jaro a připravovat se na blížící se Velikonoce!

Tety Jarka, Jitka a Zuzka

Rozdovádění žabci a pulci

5. března 2018 v 13:37 | Jarka a Elena
28. 2. 2018

Středa v Rybičce byla veselá, ale tentokrát i trochu rozdováděná:-) Přišli nás totiž podpořit starší sourozenci, kteří jsou normálně ve školce:-)
Po spontánní rozcvičce, vedené Jířou a Honzíkem, jsme se konečně uvelebili na koberci a přivítali se naší básničkou "Dobrý den".

Poté přišly na řadu písničky a říkadla. O sněhulácích i o tom, jak sněží a jak pojedeme na saních, ale nechyběla ani brambora a medvěd.


Po svačince jsme si zase trochu zalítali a zařádili. Ti větší běhali jako skřítci přes překážky, ti menší si pěkně pohráli v míčkách a obručích.


Při výtvarce jsme si vyrobili krásné sněhuláky Olafy.


Holčičkám se sněhulák moc líbil:-)


Naše parta sněhuláků!


A ještě zarolovat koberec - a jde se domů! :-)


Přijďte příště mezi nás! Těšíme se! Vaše tety z Rybičky :-)

Bacily pořád řádí

21. února 2018 v 19:12 | Zuzka a Jitka
21. 2. 2018

Dneska se v Rybičce ukázalo, že jsme bacily ještě neporazili. Anebo byly děti s maminkami na horách?
I v komornějším počtu jsme si Rybičku užili.
Zazpívali jsme si písničky z kartiček. Nejdelší písničkou byla určitě ta Když jsem já sloužil... Než si chasník vysloužil kuře, kačku, husu, vepříka a dočkal se hezké panenky, uběhla spousta let:-)




Z pohybových říkadel se nám nejvíc líbil makový závin ...


Hezky jsme si zaběhali jako koníci i lišky, zaskákali jsme si přes oves jako pejsci, prolézali jsme dírou jako hadi a pro všechny byla otevřená Zlatá brána.




Pohráli jsme si s míčky v bazénku a Žofinka nám předvedla perfektní skoky "do vody".
Pak přišla na řadu pohádka. Tentokrát O panence, která měla neštovice. V roli lékařů vystoupily všechny přítomné dětičky. Jíťa jezdila se sanitkou, Žofinka obvazovala pupínky, Pepinka chlácholila panenku. To jsme všichni koukali, jak jim to léčení šlo.




Jíťa taky měřila panence teplotu.


Při výtvarce jsme si vytvořili obrázky bacilů foukacími fixami. Foukaly maminky ...

- i holčičky.


To jsou bacily - brrr. Naštěstí tihle neškodí.




V Rybičce nám bylo veselo. Přijďte příště také! Těší se na Vás tety Zuzka, Jitka a Jarka

Rybička samá srdíčka

21. února 2018 v 17:54 | Jarka a Jitka
14. 2. 2018

Dnešní svátek zamilovaných jsme si připomněli i v Rybičce. A tak byla Rybička plná srdíček:-)


Na začátku se nám představily všechny dětičky - větší žabičky i menší pulci. Za ty nejmenší řekla jejich jméno maminka. Jsme rádi, že za námi po čase přišli Honzík, Ríša a Emička z Roztok.


Zpívání a hraní na různé rolničky a chrastítka - to je něco! Líbí se nám písničky z nových kartiček - děkujeme za ně Terezce.


Po písničkách a říkadlech jsme si postavili vláček a zazpívali jsme si písničku o mašince. Jede jede mašinka, kouří se jí z komínka ...

Také jsme se pěkně proběhli s obručemi jako koníci...


Po dobré svačince jsme si zahráli pohádku. Tentokrát byla O dvou žabkách. To bylo tak. Žabka Kuňka byla moc smutná, protože si myslela, že ji žabák nemá rád. Svěřila se ježkovi, svému kamarádovi. A ten běžel za žabákem Béďou a dali spolu všechno do pořádku. Žabička dostala od žabáka celou kupu barevných srdíček:-)




Pohádka se nám moc líbila, a tak jsme si při výtvarce vyrobili barevného ježka ze samých srdíček.








To jsou ti naši "srdíčkoví ježci". Povedli se nám ?


V srdíčkové valentýnské Rybičce se nám moc líbilo. Přijďte se za námi také podívat! Těší se na Vás tety Jarka a Zuzka a jejich dětičky.

Tygr a želva

8. února 2018 v 16:14 | Elenka a Jitka
7. 2. 2018

Dnešní kroužek Žabky a pulci konečně navštívily dětičky s maminkami, které byly minule nemocné. Ale bylo nám líto, že s námi nebyly tety Zuzka a Jarka. Vedení kroužku se ujala Elenka s Jitkou a malá Elča:-)
Na začátku se dětičky pěkně představily zelené žabce. Některé děti vědí nejen své jméno, ale i příjmení, kde bydlí a jméno maminky!

Pak jsme se dali do zpívání. Tentokrát jsme vybírali hlavně písničky o zvířátkách. A písničku Když jsem já sloužil jsme přezpívali skoro celou!


Říkadla byla také hlavně se zvířecí tématikou a pěkně jsme si při nich zacvičili. Tady se protahují kočičky:-)


A tady zase dupou medvědi!


Běhání a cvičení s obručemi má vždycky úspěch...



Dokonce jsme si všichni i s maminkami zaskákali "panáka"!






Po svačince kluci nakrmili koníka...


- a holčičky si pohrály v bazénku.


A potom už přišla na řadu pohádka O tygrovi a želvě. Znáte ji?
Tygr se chlubil, že je nejrychlejší a nejlepší běžec ze všech zvířátek. A aby to dokázal, vsadil se s želvou, že ji v běžeckém závodě snadno porazí. Tak si postavili dráhu, do cíle se posadili rozhodčí - ježek s včelkou - a závod mohl začít.


Tygr vyrazil jako střela, přeskočil překážku - malého Matěje - a uháněl k cíli. Ale protože chtěl cílem proběhnout před očima želvy, rozhodl se kousek před cílem, že na želvu pod stromem počká. A jak tak čekal, najednou usnul...


Želva si zatím svým tempem proběhla celou závodní dráhu a byla v cíli. A co tygr? Toho vzbudilo až jásání obecenstva. Tak takhle dopadne každý, kdo se chválí dopředu.

Pohádka se nám líbila a želvičky jsme si při výtvarce vyrobili.




A co to vyráběla teta Zuzka? No to je překvapení na masopust!


V Rybičce nám bylo pěkně a veselo. Přijďte příště za námi také! Můžeme se spolu vidět i dřív: v pátek 9.2.2018 na společném výletě do Národního muzea na výstavu Noemova archa a pak v sobotu 10.2.2018 na Suchdolském Masopustu.
Těší se na Vás tým MK Rybička

Zajíc a želva

4. února 2018 v 11:25 | Zuzka, Jarka a Jitka
31. 1. 2018

Nemoci řádí všude kolem, a tak jsme byli rádi, že do Rybičky za námi, Pavlíkem, Žofinkou a Josefínkou dorazil ještě Theo! I v tomto komorním počtu jsme si ale užili hezké dopoledne. Zazpívali jsme si naší seznamovací písničku, při které jsme zjistili, že mezi nás přišla Červená Karkulka v podobě Žofinky, která si proto odmítala sundat svou čepici.


Zanotovali jsme si také naše oblíbené písničky a samozřejmě ani básničky nesměly chybět. Kromě stálic, které nesmí nikdy chybět, jsme jezdili do různých pater, psali na záda dlouhý dopis babičce a naučili jsme se i novou chodicí básničku:

Obr dělá obří kroky
celé týdny, celé roky,
obr je můj kamarád,
po světě s ním chodím rád.





Nezapomněli jsme si ani zatancovat a pak hurá zahnat hlad při svačince.



Pak jsme si zahráli divadlo. Dnes bylo o želvě a zlomyslném zajíci. Zajíc, jako nejrychlejší zvíře v lese, se želvě vysmíval a dobíral si ji kvůli její pomalosti. Aby ji co nejvíce ponížil, vyzval ji nakonec na závod. Želva souhlasila, a tak děti mohly závody odstartovat. Zajíc vyběhl a nechal želvu daleko za sebou, ale když už byl skoro v cíli, řekl si, že počká pod stromem a proběhne cílem až před zraky želvy, aby ji zesměšnil co nejvíc. Jak to ale želvě dlouho trvalo, tak zajíc usnul a želva kolem něj prošla do cíle jako první. Zajíc byl poražen a vyhrál ten, kdo je rozvážný a vytrvalý.






A nakonec jsme si želvičku také vyrobili a takhle se nám povedla:





A samozřejmě zbyl čas i na herničku a povídání.






Snad se příště sejdeme už všichni a zdraví!
Těší se tety Jitka, Jarka a Zuzka

Sněží, mráz kolem běží

29. ledna 2018 v 22:55 | Zuzka
24. 1. 2018

Ve středu se v Rybičce sešly známé tváře a kamarádi a po delší době jsme s radostí přivítali Emičku a maminku Martinu. I tak jsme ale začali tradiční seznamovací písní a všechny děti se žabičce krásně představily.




Pak se začalo muzicírovat a děti nosily žabičce tolik písniček, že jsme je ani všechny nestihli zazpívat. Na repertoáru ale nechybělo Prší, prší, Cib cib cibulenka, Běží liška k táboru, Já do lesa nepojedu, Poštovský panáček a spousta dalších a zvládli jsme i pantomimicky ztvárnit Na tý louce zelený.





Při básničkách jsme tradičně kutáleli bramboru, lezli po žebříku, stavěli dům, hráli si na bedlu a upekli závin, ale naučili jsme se také nově stavět koleje na nožičkách, po kterých pak jezdily vlaky od rychlíku ke kodrcáku, zůčastnili jsme se cyklistických závodů, přišel k nám na návštěvu pan doktor a jezdili jsme výtahem přes tři patra.
Pak jsme si ještě pěkně zatančili a hurá na svačinku!




Našel se i čas na nejnovější drby a povídání o životě.


A s plnými bříšky se nejlépe tráví u pohádky! Ta tentokrát byla o pejskovi a kočičce. Venku napadl sníh a kočičce byla veliká zima, až se jí z toho hřbet ježil a zábly ji pacičky. To pejsek seděl doma a koukal do kamen, ale byl zase smutný, že je sám. Pozval tedy kočičku dovnitř a už byli oba dva spokojení! Na závěr jsme si o nich zazpívali:

Sněží, sněží, mráz kolem běží,
zima je kočičce, hřbet se jí ježí.
Fouká, fouká, bílá je louka,
zima je pejskovi, do kamen kouká.




No, venku ve skutečnosti neběží mráz, ale spíš jaro, tak jsme si alespoň pořádnou lednovou krajinu, jak má být, vyrobili:


Děti lepily domečky a sníh a moc jim to šlo!






... zatímco pulci zatím řádili v herničce.


Přijďte s námi zase příště strávit další bezva dopoledne!

Moc se těší tety Jitka, Jarka a Zuzka!

Žabky, pulci a hadi

21. ledna 2018 v 22:05 | Jarka a Jitka
17. 1. 2018

V kroužku Žabek a pulců dnes bylo hodně živo. Přišly mezi nás i nové dětičky. Proto jsme si na začátku zazpívali naši seznamovací písničku, abychom se dozvěděli "kdo je kdo". Kluci a holčičky, zpíváme si písničky... A tak už víme, kdo je Kubík, jak se jmenuje jeho bráška, která holčička má maminku Barboru a odkud je Adélka :-)


Zazpívali jsme si i hodně písniček z barevných obrázků.


Hudební nástroje už umíme při písničkách taky správně používat. Ale někdy je nejlepší jen tak je okusovat:-)


Kde máš ruce, Kubíku?


Po písničkách si říkáme a ukazujeme říkadla. Učíme dětičky Žabičku zelenou a společně se nakrucujeme.


A pak honem do mašinky, aby nám neujela! Jak dělá vláček před tunelem? Húúúú, húúúú!


Mašinka nás dovezla na svačinku, už máme hlad. Co nám maminky připravily?


A je tady hernička. Bazén s míčky, barevné čepičky, prolézání tunelem - to mají všechny dětičky rády.


Ale pozor- zvoní rolnička - zveme všechny na pohádku!
Dneska to je pohádka - básnička Had leze z díry.
V zimě spal malý had zimním spánkem, stočený do klubíčka v díře v zemi, pod listím, aby mu nebylo chladno. Ale jen co vysvitlo jarní sluníčko, vzbudil se a vylezl ven. Vtom šla kolem holčička Terezka. Jé, ta se ho lekla, až málem upadla. Ale pak se skamarádili a hráli si spolu.

Děti, kdo si vyrobí hada z papíru?


Povedli se nám ti naši hadi?






A co asi zažijeme příště? Přijďte do Rybičky a uvidíte! Těšíme se na Vás! Tety Zuzka a Jarka a spousta dětiček.

Žabky a stromeček

17. ledna 2018 v 12:00 | Zuzka
10. 1. 2018

Ve středu jsme se sešli v hojném počtu a přivítali jsme mezi sebou i spoustu nových kamarádů, a tak jsme ani nemohli začít jinak než tradiční seznamovací písní Kluci a holčičky, abychom si zapamatovali všechna jména.


Adriánek se zatím bál s Žabičkou mluvit, ale časem se jistě rozkouká a osmělí.


Poté jsme popadli hudební nástroje a celá Rybička se rozezněla zvuky známých lidových písniček. Upozornili jsme Andulku Šafářovou, že nemá doma husičky, sloužili tři léta, pobízeli Káču, aby utíkala před kocourem, zpívali, že prší prší, cib cib cibulenka a další a další písničky.


Pak přišel čas na básničky a trochu pohybu, a tak se kutálela brambora, lezlo se po žebříku, jako medvědi jsme postavili dům, zahráli jsme si na bedlu, kterou rozbolely nohy, a naše nejmenší potěšily i říkanky Paci, paci a Kovej kovej, kováříčku.
A když už jsme se tak pěkně rozhýbali, přešli jsme rovnou do tance a naučili jsme naše nové kamarády Žabičku zelenou a samozřejmě naši oblíbenou Ide ide slon. Pak jsme si všicni ještě zatančili Pásla ovečky, Kolo mlýnský a také jsme se nafoukli jako bublina, a když bublina praskla, tak nám z toho tak vyhládlo, že jsme se rovnou pustili do svačiny.


Po svačince přišel čas na divadlo. Tentokrát bylo o smutném vánočním stromečku, který v sobotu odstrojili, a tak brečel, že už není tak hezký a nikdo nepozná, že je vánoční. Ježek mu nabídl, že ho ozdobí jablíčky, ale byl malý a na stromeček nedosáhl, žabička na něj doskočila, ale k ozdobení měla jen kapičky vody, které stekly dolů, medvěd měl na ozdobení jen lístky ze svého doupěte, ale pak naštěstí přiletěli ptáčkové a stromeček osídlili a tím ho natrvalo ozdobili.


Děti divadlo pozorně sledovaly a dvojčátka Filípek s Kryštůfkem pomáhala na jevišti.




Nakonec jsme si vyrobili takový stroměček a ptáčky také domů, aby se nám nestýskalo po vánoční výzdobě.


A takhle se nám to všechno povedlo:


Příště na všechny opět moc těší tety Jarka a Zuzka!

Vánoční stromeček zavoněl v Rybičce

21. prosince 2017 v 0:22 | Zuzka a Jitka
20.12.2017

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidí hvězdičku,
která se schovala v červeném jablíčku.

Dnešní dopolední kroužek Žabci a pulci byl tak trochu jiný. V Rybičce totiž byla vánoční besídka! Sešly se na ní děti malinké i větší a maminky, které se jindy nepotkají. Byli jsme rádi, že jsme spolu. A když za námi přišla i teta Zuzka s ukulele v ruce, mohla besídka začít! A co jsme všechno zažili?

Zazpívali jsme si vánoční koledy za doprovodu ukulele a všech našich chrastících a zvonících hudebních nástrojů.










Po písničkách byla chvilka i na vyprávění, jak to v které rodině na Štědrý den chodí.
Maminky se pochlubily upečeným cukrovím, které přinesly a my jsme je s velkou chutí ochutnali:-) K svačince bylo taky ovoce, čaj a jiné dobroty.


Pak zacinkala rolnička - a přišlo překvapení! Pod skoro pravým stromečkem se objevily dárečky pro hodné dětičky. Na všechny se dostalo:-)




I miminka dostala dáreček:-)


A jaké bylo to slibované vánoční tvoření? Maminky si vyrobily lucerničky ...


- děti si nejdřív samostatně vybarvovaly omalovánky a pak šly s maminkami lepit malý vánoční stromeček z barevných papírových proužků.


Soustředěný Krýštůfek a Justýnka :-)








Ani se nám nechtělo domů:-) Tak ještě jeden romantický pohled z "našeho" okna a pak už přišlo rozloučení.


Přejeme všem dětem a jejich maminkám krásné Vánoce a do Nového roku jen to nejlepší! Těšíme se na Vás na Dni otevřených dveří v Rybičce v pondělí 8.ledna 2018. Tým MK Rybička

Odvážné žabky

14. prosince 2017 v 22:43 | Jitka a Zuzka
13. 12. 2017

Dneska se v Rybičce sešli 4 malí pulci , 4 žabky a jejich maminky. Postrádali jsme část "roztocké" skupinky, protože nemoci řádí pořád a nevyhýbají se ani Rybičce. Rádi jsme po delší době přivítali Katku s Iljou a Irenu s Karolínkou:-)


Dětičky si rozebraly hudební nástroje, a tak jsme mohli zpívání písniček doprovodit cinkáním, klepáním a chrastěním. Zazpívali jsme si také pár vánočních koled.


Známá říkadla uměly všechny děti výborně opakovat i předvádět pohybem. Zatočili jsme i Kolo kolo mlýnský, zaběhali jsme si jako koníci, zaskákali jako pejsci a prolezli obručemi jako hadi. Pohybovku jsme zakončili postavením vláčku a zpíváním písničky Jede jede mašinka - ovšem v rybičkovské verzi :-) - jede jede do dáli, vůbec nikde nestaví !


Hernička udělala dětem radost a brzy byly míčky po celé zasedačce. V tunelech se zase krásně závodí, kdo bude rychlejší...




Při výtvarce jsme si "nafoukali" zimní obrázky - to byla krása! A pak už jsme se oblékli do té zimy venku...


V Rybičce se líbilo velkým, malým i nejmenším.


Příští týden ve středu máme v Rybičce vánoční besídku. Přijďte na ni také! Za tým MK Rybička Vás srdečně zvou Zuzka a Jitka

Sněhulák v Rybičce

10. prosince 2017 v 22:01 | Zuzka
6. 12. 2017

Ve středu se v Rybičce sešly milé známé tváře, úvodní představovací písnička přesto nesměla chybět! A panenky Terezky a představování všech přítomných se tentokrát ujala Žofinka.



Když jsme si zopakovali, jak se kdo jmenuje, přišla řada na oblíbené písničky. Děti nadšeně podávaly kartičky s obrázky, tak jsme si zazpívali například Červený šátečku, Skákal pes, Jede, jede poštovský panáček, Pec nám spadla a mnoho dalších. Připomněli jsme si také blížící se Vánoce koledami Pásli ovce valaši, Rolničky, rolničky a Sněží, sněží. Básničky na sebe nedaly dlouho čekat, a tak se kutálela brambora, žába lezla po žebříku, nezapomněli jsme ani zaplašit kočku, která snědla chleba a sýr a okovat nožičky. Museli jsme také vzpomenout na včerejšího Mikuláše, který za námi do Rybičky přišel, a tak jsme si o něm řekli básničku Mikuláši, Mikuláši. A nesměli jsme tedy zapomenout ani na anděla s čertem, které jsme si připomněli básničkou Anděl seděl na obláčku.






Pak už jsme vyskočili na nožičky a roztočili jsme kolo mlýnský a zahopsali jsme si jako zelená žabička až nám z toho pěkně vyhládlo...





... Svačinka ale náš hlad spolehlivě zahnala.



Už jsme si dnes připomněli Vánoce, Milukáše, čerta a anděla, ale kdo ještě neodmyslitelně patří k zimě? Přece sněhulák! Představte si, že nám vítr jednoho rozfoukal po Rybičce! Děti ale všechny jeho části našly a posbíraly a pak jsme ho spolěčně zase postavili, děti přesně věděly, kam jaká část patří, a krásně mu nalepily i všechny knoflíky. Nakonec jsme mu dali do ruky koště a byl zase na světě!

A když už sněhulák stál tak, jak má být, zatancovali jsme si kolem něj a zazpívali jsme mu píseň Postavil jsem sněhuláka na ledu.








Pak jsme si udělali herničku a kdo chtěl, krásného sněhuláka si vyrobil také domů.




Maminky ho nakreslily a děti na něj nalepily vatu, aby byl pěkně bílý a sněhový. Nezapomněli jsme ani na hrnec, mrkev a koště!






A takhle se nám sněhuláci povedli!



Přijďte se za námi také podívat, tety Jitka a Zuzka už se těší!

Adventní kapr

3. prosince 2017 v 22:23 | Zuzka
29.11.

Žabky a pulci se ve středu sešli na svém posledním předadventním dopoledni.




Všechny na začátku tentokrát uvítala žabička. Děti jí správně řekly svá jména a některé i příjmení a jména maminek.





Poté už jsme se pustili do zpívání všech oblíbených písniček za hlasitého doprovodu hudebních nástrojů. Dozvěděli jsme se, jak to bylo s Káčou, kterou honil čert, kam běží liška a co to nese v pytli, přes co skákal pes i co nastalo, když jsem husy pásala.

A říkanky na sebe nenechaly dlouho čekat, stihli jsme si říct a ukázat naše nejoblíbenější pro ty nejmenší i ty pro větší děti a naučili jsme se i dvě básničky nové.

Maminka Šárka nás naučila jednu zimní o sněhulákovi:

Sněhulák je panáček,
má na hlavě plecháček.
Místo očí uhlíky
a až dolů knoflíky.
Chodí chodí bos,
má červený nos!

A protože Mikuláš s čertem a andělem už pomalu ťukají na dveře, naučili jsme se jednu i o nich:

Anděl seděl na obláčku,
čáry máry čaroval,
vyčaroval Mikuláše,
moc se z toho radoval.
Pozor na to, milé děti,
čarování není žert,
něco se mu nepovedlo,
a tak přibyl ještě čert.

Nezapomněli jsme si také zatancovat, roztočili jsme kolo mlýnský, zaskákali si jako žabička zelená, nafoukli jsme bublinu a takhle jsme skákali jako opice za slonem, lvem a krokodýlem:




Vyhládlo nám z toho pořádně, a tak jme se vrhli na svačinu a poté do herničky, kde si děti zaplavaly v bazénku s míčky a splnily bobříka odvahy v tunelu.

Poté nás už čekalo divadýlko. Tentokrát bylo o kapříkovi, který se ztratil při výlovu rybníka a uvízl v lesní louži. Moc se chtěl dostat zpátky do svého rybníčku, ale medvídek nevěděl, kde to je. Žabička to sice věděla, ale ta kapříka neunesla ... našteští tu ale byly děti, a ty kapříka zpět domů do rybníčku vrátily.




A aby nám to čekání na Ježíška pěkně ubíhalo, vyrobili jsme si taky takového kapříka jako adventní kalendář!




Maminky kapříka vystřihly a děti na něj nalepily dvacet čtyři šupin, za kterými možná doma najdou nějakou dobrotu.




Našli se však i tací, kteří si raději vyrobili adventní puzzle. Ale co, hlavně, že máme radost z tvoření :-)




A kapříci, kteří zůstali celí, se nám povedli takhle:





Tety Jitka a Zuzka se na všechny těší zase příště, už v adventním čase!

Hvězda z nebe spadlá

26. listopadu 2017 v 20:20
22.11.

Ve středu se žabky a pulci sešli ve vyrovnaném počtu, a tak bylo o zábavu postaráno.

Přestože se tentokráte sešly všechny známé tváře, nesměla po pozdravu chybět úvodní uvítací píseň panenky Terezky.
Děti se chopily nástrojů a postaraly se i o playlist složený z oblíbených hitů jako Prší, prší nebo Já mám koně, ale do repertoáru jsme zařadili i další písničky z nových obrázkových kartiček, které nám vytvořila teta Terka, a tak jsme například několik let sloužili a vysloužili si kuřátko, husu a kačenku, nebo jsme fandili Káče, kterou honil veliký kocour.



Rozhýbání těla i mozkových závitů v podobě říkanek na sebe nedalo dlouho čekat. Zvládli jsme kutálet bramboru, lézt po žebříku jako žába, postavit medvědí dům, zahrát si na bedlu i letět do Afriky.





Také jsme si zatančili v rytmu našich oblíbených písní Žabička zelená a Ide ide slon, ale nezapomněli jsme ani na Kolo mlýnský.




A protože pohybu nikdy není dost, zapřáhli jsme koníčky do obručí, pak jsme si přes ně zaskákali jako pejsci, lezli jsme dírou jako hadi a nakonec jsme se nechali chytit do zlaté brány.





Pěkně nám z toho vyhládlo, takže byl nejvyšší čas na svačinu, protože s plnými bříšky se lépe sleduje divadlo. To tentokrát bylo o hvězdičce, která spadla na zem. Našla ji myška a děti jí poradily, že hvězda patří na nebe. Ale myška ji tam nedokázala vrátit, protože byla moc malinká, tak požádala medvěda. Ten byl sice velký, ale ne dost. A když ji tam nedokázala vrátit ani maminka Bára, která byla úplně nejvyšší, zdálo se, že to s hvězdičkou nedopadne dobře. Naštěstí ale zrovna vycházelo sluníčko a to vzalo hvězdičku na oblohu s sebou. Děti pak večer zkontrolovaly, jestli tam hvezdička opravdu září.






A aby se nám po hvězdičce nestýskalo, tak jsme si vyrobili taky takovou:




Děti nejvíce bavilo hlavně stříhání. Ale stříhaly i maminky, až vystříhaly takovéhle hvězdičky:





Snad nám to doma pěkně ozdobí, protože advent už klepe na dveře!

Na všechny se zase ve středu těší tety Jitka a Zuzka !

Hledáme ovečku

17. listopadu 2017 v 23:08 | Zuzka
16. 11. 2017

Ve středu byla v Rybičce naprostá převaha pulců, mezi kterými jsme přivítali i novou posilu Miu. Žabky reprezentovala sama Žofinka, která se jako nejstarší na počátku nadšeně chopila seznamování i předzpívávání písniček, i když některým k našemu překvapení trochu pozměnila text:-) Nakonec jsme ale našli ta správná slova a zazpívali jsme si Šla Nanynka do zelí, Skákal pes, Já mám koně, a jelikož na okna bubnoval déšť, nesmělo chybět Prší prší, ale ani další naše oblíbené písničky.



Hudební talent nezapřel ani nejmladší Fabian.



Říkanky jsme přizpůsobili těm nejmenším, a tak jsme si zopakovali paci paci, okovali jsme nožičky, šili jsme boty a plašili kočku, kouleli bramboru a lezli po žebříku jako žába. Abychom se pěkně protáhli, zahráli jsme si na bedlu, které dřevění noha, postavili dům jako mědvědi a zasmáli jsme se u lechtacích říkanek.



A aby pohybu nebylo málo, museli jsme si samozřejmě zatancovat. Kolo kolo mylýnský nesmělo chybět, stejně jako pásla ovečky, a přidali jsme i žabičku zelenou.

A pak už hurá na svačinu naplnit si bříška, aby byla energie na divadlo a tvoření.



Panence Terezce se ztratila bílá ovečka. Zvířátka se ji snažila Terezce pomoct najít, ale nakonec jí musely pomoct i děti.




Žofka byla nejrychlejší a ovečka byla na světě! Připomněli jsme si pak básničku o Janečkovi, jak hnal své stádo na kopeček, a abychom měli taky takové stádo, vyrobili jsme ovečce další kamarádky!




A během tvoření byl i čas na to, aby si děti do sytosti užily hernu a splnily bobříka odvahy v tunelu.






A toto je to naše stádo oveček.



Příště se zase na všechny žabky a pulce moc těšíme ! Tety Jitka a Zuzka.

Žabky a pulci pod padákem

2. listopadu 2017 v 21:41 | Zuzka
1. 11. 2017

Mnozí by řekli, že počasí dnes vyzývalo k tomu zůstat raději doma pěkně v teple a suchu. A ze začátku to tak vypadalo i v Rybičce. Je však jasné, že Žabky a pulce zrovna voda neodradí, a tak nakonec přes nepřízeň počasí dorazily všechny naše stálice a po dlouhé pauze jsme přivítali i maminku Blanku s novým přírustkem - krásnou Helenkou.




Začali jsme tradičně přivítáním a seznamovací písní, zahráli jsme si na hudební nástroje a zazpívali oblíbené lidové písně. A na tý louce zelený jsme zvládli pást jeleny i pantomimicky.





Poté jsme se pobavili při říkankách, zasmáli se, když bedle dřevěněla noha, upekli oblíbený závin, běhali po plechu s dešťovými kapičkami a naučili jsme se i novou říkanku o strašákovi!

Stojí strašák na poli,
v dáli vidí topoly.
Kolem něho krouží ptáci,
zahánět je, to dá práci.
Večer, když jdou všichni spát,
musí on tam pořád stát.

Pak jsme si protáhli těla při tancování. Nesmělo chybět oblíbené kolo mlýnský a pásla ovečky, žabička zelená a samozřejmě tradiční ide ide slon ...
... Až nám z toho pěkně vyhládlo. Vše ale napravila vydatná svačinka!




Jako překvapení potom přiletěl padák, pod kterým se všichni mohli schovat před dešťovými kapičkami. Dozvěděli jsme se také, kdo to klepal na vrata, ale největší zábava bylo padákové kolo kolo mlýnský, které jsme museli opakovat několikrát, a kdyby bylo na dětech, točíme se tam snad doteď :-)








No a protože máme období dušiček, co jiného jsme si mohli vyrobit, než strašidelného ducha, jako zápich do květináče! A když už jsme byli u těch strašidel, pořídili jsme duchovi kamaráda - hrozivého netopýra! A takhle se nám to podařilo:









Děkujeme za hezké dopoledne a těšíme se zase příště!

Pod listím

25. října 2017 v 20:35 | Jitka

25. 10. 2017

Žabky a pulci se dneska sešli v nově vyzdobené Rybičce. Moc se nám obrázky na síti i v oknech líbily!


Sešli jsme se v komornějším počtu, protože nemoci řádí i mezi suchdolskými a roztockými dětmi. Vůbec nám to ale nevadilo. Zpívali jsme, tancovali, předváděli říkanky, které známe, a ještě jsme si některé přidali! Nejvíc se nám líbila říkanka, jak Dešťové kapičky dostaly nožičky... běhaly po plechu, dělaly neplechu! Tu jsme ještě opakovali:-)




Protáhli jsme se při pohybovce - s obručemi jsme běhali jako koníci, pak jsme je přeskakovali jako pejsci a nakonec prolézali jako hadi:-) I malý Theo zkusil prolézačku.


Pohádka byla O smutném ježečkovi.

Ježeček nevěděl, kam by si na zimu postavil postýlku, aby v ní tu zimu pěkně v teple prospal. Radila mu myška, radil mu medvěd, ale ježečkovi se nechtělo bydlet ani v těsné díře v zemi, ani v jeskyni někde daleko v horách.
Naštěstí potkal kamarádku Terezku, která mu pomohla postavit pěkný pelíšek z listí. Sypání listí na ježečka se moc líbilo našim dětem, a tak při tom pomáhaly:-)






Při výtvarce jsme nejdřív listím zasypali celý stůl. Pak se z toho vyloupli krásní ježci. Podívejte se na ně!








Co se asi bude dít v Rybičce příští týden? Přijďte se podívat! Těší se na Vás Zuzka a Jitka.
 
 

Reklama