29.11.
Žabky a pulci se ve středu sešli na svém posledním předadventním dopoledni.

Všechny na začátku tentokrát uvítala žabička. Děti jí správně řekly svá jména a některé i příjmení a jména maminek.


Poté už jsme se pustili do zpívání všech oblíbených písniček za hlasitého doprovodu hudebních nástrojů. Dozvěděli jsme se, jak to bylo s Káčou, kterou honil čert, kam běží liška a co to nese v pytli, přes co skákal pes i co nastalo, když jsem husy pásala.
A říkanky na sebe nenechaly dlouho čekat, stihli jsme si říct a ukázat naše nejoblíbenější pro ty nejmenší i ty pro větší děti a naučili jsme se i dvě básničky nové.
Maminka Šárka nás naučila jednu zimní o sněhulákovi:
Sněhulák je panáček,
má na hlavě plecháček.
Místo očí uhlíky
a až dolů knoflíky.
Chodí chodí bos,
má červený nos!
A protože Mikuláš s čertem a andělem už pomalu ťukají na dveře, naučili jsme se jednu i o nich:
Anděl seděl na obláčku,
čáry máry čaroval,
vyčaroval Mikuláše,
moc se z toho radoval.
Pozor na to, milé děti,
čarování není žert,
něco se mu nepovedlo,
a tak přibyl ještě čert.
Nezapomněli jsme si také zatancovat, roztočili jsme kolo mlýnský, zaskákali si jako žabička zelená, nafoukli jsme bublinu a takhle jsme skákali jako opice za slonem, lvem a krokodýlem:

Vyhládlo nám z toho pořádně, a tak jme se vrhli na svačinu a poté do herničky, kde si děti zaplavaly v bazénku s míčky a splnily bobříka odvahy v tunelu.
Poté nás už čekalo divadýlko. Tentokrát bylo o kapříkovi, který se ztratil při výlovu rybníka a uvízl v lesní louži. Moc se chtěl dostat zpátky do svého rybníčku, ale medvídek nevěděl, kde to je. Žabička to sice věděla, ale ta kapříka neunesla ... našteští tu ale byly děti, a ty kapříka zpět domů do rybníčku vrátily.

A aby nám to čekání na Ježíška pěkně ubíhalo, vyrobili jsme si taky takového kapříka jako adventní kalendář!

Maminky kapříka vystřihly a děti na něj nalepily dvacet čtyři šupin, za kterými možná doma najdou nějakou dobrotu.

Našli se však i tací, kteří si raději vyrobili adventní puzzle. Ale co, hlavně, že máme radost z tvoření :-)

A kapříci, kteří zůstali celí, se nám povedli takhle:


Tety Jitka a Zuzka se na všechny těší zase příště, už v adventním čase!