V pondělí 31.3. jsme se sešli v komorní sestavě, ale i tak u nás bylo veselo. Zazpívali jsme si, zacvičili, nechybělo oblíbené Kolo kolo a Zlatá brána, která byla opět dvojitá :-)


Pak byla jedna z Duhových pohádek od Daniely Fischerové pohádka o tom, jak kdysi dávno ještě nebyl svět moc barevný, všechno bylo jen zelené, akorát sluníčko bylo krásně zlaté. Nedozrávalo žádné ovoce, jahody, rajčata i třešně byly pořád jen zelené, nikdy se nečervenaly. Tehdy nebyl červen, ani červenec, ale jen zelen a zelenec. Jediné, co byla krásně červené byly červánky, které měl o sluníčko jen samo pro sebe.


Třešeň, jahody i rajčata po nich pokukovaly a rády by si aspoň trochu ulízly, ale bály se, že se bude sluníčko zlobit. Ale jednou to nevydržely, třešeň jeden červánek podala a celý ho i s jahodami a rajčaty vypila. Sluníčko na to přišlo a zlobilo se. Také to bylo na třešních, jahodách i rajčatech vidět. Hned na první pohled, protože se krásně červenala. Sluníčko bylo rádo, že se přiznaly, že červánek vypily. Nakonec se i ono samo přiznalo, že červánky tajně ulizuje. Všichni se tomu zasmáli a slíbili si, že už si nebudou nikdy lhát a dělat něco za zády druhých.

Pak jsme si namalovali jarní kytičky, moooc se povedly :-)
