Hurá, přišla středa a tím i naše setkání žabiček a pulečků. Tak to vypadá, že naše prosby byly vyslyšeny a konečně napadl sníh. Zazpívali jsme si známé, ale i neznámé písničky, hlavně ty o zimě, aby nám zase hned neutekla. Naučili jsme se novou říkanku o sněhulákovi s dlouhým nosen.

Dnes jsme si zacvičili s padákem, trochu jsme s ním čarovali, procvičili barvy a nakonec jsme se na něm povozili.

Pohádka byla o malém krtečkovi, který by měl v zimě spát, spolu s maminkou a tatínkem. Ale náš krtek byl zvědaví, co se to tam nahoře, na té jeho louce, děje? Byl strašně překvapený, jak to tam vypadalo. Všechno bílé a navíc tam stojí něco ohromného . Byl to sněhulák. Sněhulák krtkovi povyprávěl o zimě a sněhu, o tom, že se musí v zimě pořádně oblékat a krtek mu zase půjčil plecháček na hlavu, protože ten sněhulákovi chyběl.

Malování holky moc bavilo a vůbec nevadí, že nikdo nepozná, že malovaly sněhuláka.
Tak zase příští středu se těšíme naviděnou.