Dneska bych chtěla začít dotazem: nenašel jste někdo v Rybičce foťák? Zřejmě jsem ho tam před 3 týdny ztratila, zabordelila... Takže jsme bohužel bez fotek.
Dneska jsme si s Tomem už už chystali záložní plán - úklid hraček v herničce, protože se do půl desáté nehnuly dveře, ale pak se k nám nahrnuly děti a bylo veselo:-)
Někdy se nám povede, že napeče víc maminek, ale že by napekly všechny? No, to byla hostina, děkujeme:-))) Pak jsme si zazpívali a zachrastili - děti tentokrát zpívaly sborově, nádhera! No a pak si malí diváci sedli na židličky a želva se pustila do vyprávění o... strašidlácké školce! Strašidýlka se učila vyplazovat jazyk, koulet očima, zkoušela děti postrašit, ale to se jim nepovedlo. Stala se z nich hodná strašidla, co dětem dokonce i zazpívala písničku:
Já jsem malé strašidýlko, co si hraje rádo.
Zasměju se, zamračím se, neboj se mě, Madlo!
Ref. : [:Bu a bu a bu, bu, bu, děti strašit nebudu.:]
Pak jsme si doběhli pro míče a trochu si na nich zablbnuli a zopakovali říkanky. Ciarra dětem připravila opičí dráhu a pak si je jako paní učitelka odvedla do herny. Výroba vlastního strašidýlka byla hračka - stačil kus starého prostěradla, vatelín z polštáře, vařečka, provázek a fixy na namalování obličeje. Každé strašidlo bylo originál.
Těšíme se na příště, doufám, že už se Zuzkou, držím palce k brzkému zotavení! Budeme vyrábět lampión na světýlkový průvod, tak kdo má kulaté krabičky od sýra a tyčku, vemte prosím s sebou.