Dneska jsme se přivítali v klubu s želvičkou v novém složení. Písničky, divadlo, protažení a tvoření ale zůstává. Děti se po prázdninách vrhly staré známé nástroje, někdo se víc styděl, někdo trochu povyrostl, ale chytaly se všechny děti.
Kolo kolo mlýnský samozřejmě nemohlo chybět.
Když jsme stavěly pak divadlo, stalo se něco trapného - želva usnula a nebyla k probuzení. Děti se styděly na ní pořádně zařvat, Viktor teda řval želvo vstávej, ale bohužel až doma. Nakonc jí vzbudily chřestěním nástrojů. A želva začala vypravovat, jak zapomněla, kam dala vajíčka a vydlala se je hledat.

Jenomže většina vajíčak, která našla, patřila někomu jinému, některá slepici, jiná žábě a ta nejměnší motýlovi.
Nakonec začala hrabat v písku a vyhrabala svoje vajíčka. Ta měla radost, hed se jí z jedoho vajíčka vylíhlo miminko a želva se něj starala.

Potom si i děli vyhrabaly želví vajíčka a každému se nakonec dvě želvičky vylíhly.

Jako správné maminky odnesly svou želvičku na zádech až do bazénku.


Nakonec ještě udělaly pro své želvičky hnízdečko, nalepily jim tam trávu, aby měly co jíst, a peříčka, aby měly kde spinkat.

A konečně byl čas na čaj, kluci si zadováděli s míčema a my si povídaly.

Příští týden nám želva představí nějaké jiné zvířátko, snad nám u toho zas neusne!