Červen 2012

Jak namalovat motýla

27. června 2012 v 23:06 | Lenka |  Hvězdičky
26. června 2012
Dnes se Hvězdičky sešly před prázdninami naposledy. A tak si to pořádně užily! Terezka je musela volat z herny, aby si s ní zazpívaly a zatancovaly. Nenechaly se dlouho pobízet, Terezku mají přeci moc rády! Terezce se bude po Hvězdičkách stýskat, ale i ona pojede s rodiči na dovolenou, tak to snad uteče a v září se tu zase všichni sejdeme!
Pohádka byla o broučcích na louce, jak měli hodinu malování. Modelem jim stál motýl. Jenže broučci ne a ne chytit jeho podobu! Až přišla beruška, která dostala nápad. Namalovat si ťapičky a projít se po papíře. A vskutku, na obrázku byl konečně nádherný motýl! Všichni měli radost, broučci se pustili do tohoto stylu a vzniklo spousta nádherných portrétů motýla!

A naše Hvězdičky? No ty nemohly zůstat pozadu!


Nožičky zůstaly čisté, ale ručičkama se malovalo a takhle to dopadlo!


Některé Hvězdičky ale více fascinovaly balóny v tělocvičně, a tak jsme si honem pospíšily zacvičit si tam.


A zatancovat si kolem obrovského komína, než spadl, bylo také prima.


Přejeme Hvězdičkám krásné léto a budeme se v září v Rybičce těšit na viděnou!

O ztracené rybce

27. června 2012 v 23:06 | Lenka |  Hvězdičky
19. června 2012
V Rybičce se o víkendu uklízelo a čisťounké koberce nestihly uschnout. A tak jsme dnes téměř vše absolvovali v tělocvičně. A vůbec nám to nevadilo!

Zpívali jsme s Terezkou, tancovali, cvičili,


no a i divadýlko využilo kulis tělocvičny. Pohádka vyprávěla o rybce Žofince, která se doma nudila, a tak se vydala na výlet. Plula stále dál a dál, pozorovala ostatní ryby, pokukovala po šnecích, krabech, občas narazila i na věci, co do moře nepatří. Žofince se na výletě líbilo, ale najednou si uvědomila, že by se měla vrátit domů. Ale kudy? Najde cestu zpět? Hledala, ale dostala se do slepé uličky. Rozplakala se. Naštěstí to zaslechla velká moudrá ryba, která se jí zeptala, co se jí stalo. A jakou prý má moře u nich doma barvu? No tu nejkrásnější modrou na světě, vysvětlovala Žofinka. Tak to už ta moudrá ryba hned věděla, kam ji poslat. Žofinka doplula domů a byla moc šťastná, že je zase doma! A co z toho plyne pro Hvězdičky? Vždycky musí koukat, kde mají rodiče, aby se někde neztratily!


A co dnes Hvězdičky tvořily? No samozřejmě moře plné ryb!


Moc je to bavilo! No jen se podívejte!


Že byste hned také jeli k moři, že?

Želvičky u tří prasátek - 21.6.2012

21. června 2012 v 22:00 | Vlaďka |  Želvičky
Kristýnka se na začátku přivítala s dětmi. Ona už děti znala, ale Vlaďka ne, tak se představili, aby věděla jaké šikovné to děti do Želviček chodí.
A pak už čekalo na děti malé představení.
Byla to pohádka o třech prasátkách.
Prasátka žila společně spokojeně, když tu najednou se jedno rozhodlo, že půjde do světa a postaví si svůj vlastní domeček.
Když tak chodilo po světě zalíbilo se mu jedno místo. Tam si rozhodlo postavit svůj domeček. Ale bylo docela líné, tak se rozhodlo, že domeček ze slámy bude stačit.
Druhé prasátko se taky vydalo do světa a kousek od toho prvního se mu zalíbilo na pasece, kde si vystavel domeček ze dřívek. Přišlo mu to málo namáhavé a taky s tím byl brzy hotov.
Třetí prasátko se taky nakonec vydalo postavit si nový domeček. Blízko těch svých dvou bratříčků.
Přemýšlel jaký bude nejlepší a rozhodl se pro cihlový.
V létě mu tam nebude horko a a v zimě tam bude teploučko.
Dalo mu to sice hodně práce, ale nakonec domeček dodělal a pěkně se tam zabydlel.
Jednou ale přišel hladový vlk, který ucítil prasečí pach.
Nejprve přišel k prasátku ve slaměném domečku. Prasátko si myslelo, že ho domeček ochrání, ale vlk jednou fouknul a domeček se rozpadl. Prasátko sotva uteklo. Běželo za svým bratříčkem a prosilo, aby u něj mohlo zůstat. Vlk měl pořád hlad, tak přišel ke druhému domečku ze dřívek.
Prasátko se holedbalo, že se na něj vlk nedostane, ale vlk dvakrát fouknul a domeček se zboural, a tak i druhé prasátko tak, tak uteklo. I to se běželo schovat ke třetímu prasátku.
Když se vlk dostal až k nim, myslel si, že si smlsne hned na třech prasátcích, ale jak foukal sebevíc mohl domeček se ani nepohnul. Tak musel vlk odtáhnout s prázdným žaludkem a už nikdy si na tři prasátka netroufl.
A ta žila spokojeně společně v domečku.

Po pohádce jsme se s dětmi naučili jednu sloku písničky "Tři čuníci".

V řadě za sebou
tři čuníci jdou,
ťápají si v blátě
cestou necestou,
kufry nemají,
cestu neznají,
vyšli prostě do světa
a vesele si zpívají.

Ui-ui ui-ui uí...

Zazpávali jsme si i další písničky. Eliška s maminkou nás naučily písničku
"Autobus, trolejbus..."
Zopakovali jsme si říkanky a trochu se u nic i protáhli.
Nakonec jsme si vyrobili své domečky z papíru a k tomu i prasátka na špejli.

Děti si pohráli v herně a my jsme se pak rozloučili.

Příští čtvrtek 28.6. vás zveme na ukončení školního roku od 16 hod!

Páteční mamaklub

21. června 2012 v 20:13 | Zuzana |  Mamakluby
Drahé dámy, díky Zuzce máme v klubu spostu organzy a zítra se s Luckou jen tak na rychlo sejdem, abychom těm našim holčičkám vílám a klukům trpaslíkům vyrobily nějaké ty ozdoby. Sraz je v 9.30, odchod podle potřeby, všichni jsou zváni.
Těší se Zuzana

Žabky zkoumají, co to leze po růži

19. června 2012 v 9:02 | Lucka |  Žabky a pulci
Ve středu jako vždy přišla za dětmi žabička a básnila jim o tom, jak by chtěla něco pěstovat. Děti jí pomohly připravit záhonek, kam by mohla zasít semínka.
Podívali jsme se rostlinkám "na zoubek" - děti nakreslily kořeny pod zemí a pak jsme sledovali, jak jejich kořeny sají vodu ze země. To bylo napínavé:-)

Voda kořenama stoupala a stoupala a kdybychom měli větší trpělivost, určitě by vyšplhala až nahoru.
Ze semínka vyrostla růže a hned vykvetla, jak se o ní děti dobře staraly. Jenomže co se to na ní objevilo? Pod lupou jsme dobře viděli ty bílé tečky, byly to mšice! Děti pak přemýšlely, kdo by růži od mšic pomohl. Motýl to nebyl, ani šnek, ale beruška!
Tu si každý po krátkém a veselém cvičení s padákem vyrobil. Růže je zachráněná:-)

Žabky a semafor

19. června 2012 v 8:49 | Lucka |  Žabky a pulci
Jako každou středu jsme se se všema žabkama a žabákama pěkně přivítali a zazpívali si aj zatančili. Potom žába zakvákala: "Hola, hola, dneska se budeme něco učit, žabičky!" Napřed ale děti žabce pomohly postavit koleje. Proč?
Protože dneska si budeme ukazovat dopravní situace aneb jak správně přecházet. Děti dostaly šklebíka a usměváčka, aby ukázaly, jestli panáčkové přecházejí přes koleje nebo přechod dobře či špatně.
Některé situace dopadly i tragicky, když panáček přešel na červenou! Děti správně poznaly, co bylo dobře a co ne.
Potom jsme se šli protáhnout.Děti dostaly volanty a jako správní řidiči a řidičky projely opičí dráhou.
Nakonec si každý vyrobil svůj semafor pro chodce.

Želvičky tahají řepu 14.6.

15. června 2012 v 22:38 | Míša Horáčková |  Želvičky
Dnes nám chyběla naše "vedoucí" Zuzka a nakonec nemohl ani záskok, takže jsme si musely poradit samy. Kristýnka se jako vždy pěkně přivítala s dětmi. Matyášek Horáček dětem odvyprávěl pohádku, jak tahali řepu a jeho maminka názorně vše předváděla. Potom si děti zazpívali, zatancovali, proběhli na opičí dráze a nakonec si každé dítko vybarvilo jednu z postaviček z pohádky a společně tak děti vytvořili obraz, jak Želvičky tahaly řepu.

Tak zase příště a také vás zveme na rozlučkový piknik ve čtvrtek 28.6. od 16.00 hod! ))


Červené vitamíny už rostou!

15. června 2012 v 13:44 | Míša |  Hvězdičky
12.6.2012
I tentokrát se k nám přidal další nový chlapeček - Tobiášek - a proto jsme si hned na začátku zazpívali písničku, ve které se nás vždy Terezka ptá, jak se jmenujeme. Tak jsme se všichni Tobiáškovi představili. Do písničkových obrázků se nám dnes moc nechtělo, tak jsme si vzali na pomoc zpěvníček Tancovala žížala. Terezka ho poslala dokola mezi nás a každý měl za úkol z něj s maminkou vybrat jednu písničku.
Zpívání jsme ještě vylepšili kostkami, na něž jsme postavili kelímky a paličkami bouchali do rytmu a trefovali se do kelímků. To byl ale rachot! Na rozcvičku jsme si zopakovali několik říkanek ve stoje přímo na kostkách a potom pokračovali tancováním a Zlatou bránou.
Když jsme si nachystali židličky, začalo divadýlko. A to dnes začalo smutně, protože Pepíček ležel doma v postýlce a byl nemocný. Neměl na nic náladu - bolelo ho v krku, měl rýmu a maminka mu šla zrovna měřit teplotu. I ona už si nevěděla rady, protože vyzkoušela různé medicíny a Pepíčkovi stále nebylo dobře. V tu chvíli zazvonila jeho kamarádka Pěna a když Pepíka viděla, ptala se jeho maminky, jestli může nějak pomoci. Maminka jen řekla, že už budou muset asi zajít k paní doktorce. Ale Pěna se najednou zamyslela a říká: "Chvíli tu počkejte, já mám nápad." A běžela na trh a koupila Pepíčkovi košíček jahod. "Tu máš, Pepíčku, tady jsou čerstvé jahůdky a já vím, že mají v sobě spoustu vitamínů, protože mi to říkala moje maminka. Když jsi nemocný, jsou vitamíny moc důležité a pomáhají dříve se uzdravit." Pepíček spapal pár jahod a zanedlouho se mu udělalo mnohem lépe. Maminka se také radovala a Pěna se těšila, že půjdou s Pepíčkem zase brzy ven. A my? My jsme se do zbylých jahůdek pustili také a všechny je snědliLíbající
Co jiného jsme mohli dnes malovat, než jahody?! A to přímo prstovými barvami, což si většina z nás nenechala ujít. Někdo měl jahody červené, jiný černé, ale na tom přece nesejde!
Naše dopoledne jsme zakončili v tělocvičně - posílali jsme míče po lavičce (přeborníkem byl Honzík), běhali v obručích jako koníci a také jsme vytáhli oblíbený padák a maminky nás v něm vozily i schovávaly. Těšíme se na další jízdu příště.

Hvězdičky vyrábí bezovou šťávu

11. června 2012 v 14:03 | Míša |  Hvězdičky
5.6.2012
Tentokrát přišli do Rybičky kromě holčiček i tři klučíci a mezi nimi náš nový kamarád - Jiříček. Teta Lenka přinesla zpěvník, a to se hodilo, protože jsme rovnou vybrali "klučičí" písničky, které jsme dosud moc často nezpívali. Já husárek malý nám připadal trochu smutný, tak jsme se vzápětí rozveselili písničkou My jsme muzikanti a hezky jsme si zazpívali i zahráli - na housličky, trubku, basu...
Hudební program pokračoval říkankami, takže jsme kutáleli bramboru, zopakovali si, kde máme hlavu, ramena, kolena, palce a nakonec jsme samozřejmě i tančili - mazurku. Někteří dokonce s maminkou uvízli ve zlaté bráně, která byla tentokrát dvojitá!
V divadýlku jsme se dnes nejen poučili, ale i přidali ruku k dílu: Maminka s Janičkou šly totiž natrhat na zahradu bezové kvítky, které jsou potřeba pro výrobu bezové šťávy. Chtěly udělat radost babičce k narozeninám, protože má tuhle šťávu moc ráda. A tak vzaly zavařovací sklenici, my jsme jim pomohli dát květy dovnitř, přidat cukr a nalít vodu. Nakonec jsme sklenicí pořádně zatřepali a maminka ji schovala do spíže. Prý na několik dní! A co naše šťáva? My ji přece chceme ochutnat hned!
Ale naštěstí byla maminka na nás připravená a vyndala z jiné police už šťávu hotovou. Všichni jsme dostali kelímky, připili si na zdraví a spokojeně pomlaskávali.
A abychom mohli udělat radost i našim babičkám, šli jsme po svačině vyrobit sice papírovou, zato trvanlivou šťávu. A rovnou celou láhev. Nejprve jsme vystřihli barevnou sklenici, tu nalepili na papír, a potom jsme vystřihli láhev. Do papíru i do středu láhve jsme udělali dírku a patentkou upevnili láhev tak, aby se mohla sklánět ke sklenici a nalévat do ní šťávu. Na zdraví, babi!
Protože nám zbyly síly, ještě jsme si v závěru zacvičili na kostkách "bedlu" a "letadýlko", co roztáhlo křídla a proletělo mráčky. Přiletíme zase příště!

Dopravní hřiště u želviček 7.6.

10. června 2012 v 21:22 | Zuzka |  Želvičky
Dnešní kroužek byl trochu netradiční. Všude visely dopravní značky a aby se s nimi děti seznámily, začalo seznamování již při divadle, kde krtek chtěl řídit autíčko, ale málem porazil žabku a tak jim Kristýnka musela ukázat, jak se má správně na silnici chovat. K tom nám posloužila hezká knížka o semaforu, značkách, předpisech. Tak jsme procvičovali barvy na semaforu, co která znamená, kde se přechází silnice apod. Pak jsme se protáhly tělíčka hravých říkankách a už jsme se vrhly k zaparkovaných motorám a autíčku. Kluci jezdili hlava nehlava, a tak bylo na nás, abychom jim vysvětlily, že značky se musí dodržovat, aby nedošlo k havárii. Nakonec i policista dorazil a řídil dopravu. Maminky přecházely na přechodu pro chodce a děti na motorkách je musely pustit. Pak kluci předali stroje holkám a ty zase s ženskou schopností zmateně hledali správnou cestu. No užili jsme si to.
Nakonec jsme si nakreslili krásné semafory a budeme to trénovat i doma a třeba i s tatínky...
tak ahoj a příště zaskakuje Zuzka Luftová. Tak doražte.




Sázení jahůdek u želviček

5. června 2012 v 18:59 | Zuzana |  Želvičky
Dnes nás přivítal krtek a svým nosánkem nasával vůni rozkvetlé louky. Těch kytiček co rozkvetlo, těch barev a tvarů, no pastva pro oči. Jenomže krtek kytky nerad a měl hrozný hlad. Pak si vzpomněl, že za loukou byly lesní jahůdky a honem se tam vydal. Jenomže, když tam doběhl, políčko bylo celé spálené od jarních mrazíků a jahůdky žádné nevzešly. Ach jo, co budu teď papat, povzdychl si krtek. Tu kolem přihopsal zajíček, taky si chtěl dát jahůdky ke snídani - ale žádné nebyly. Co teď, už to mám - zasadíme NOVÉ, to je nápad. Tak jsme poprosily děti, aby zvířátkům pomohly a s chutí se do toho pustily. Nejprve u zahradníka roztřídily semínka, pak je zasadily do hlíny a pořádně schovaly do půdy. Teď už jenom čekat... a pořád nic. To žabička jim musela poradit, že je záhonek suchý a musí ho zalít. A tak děti dostaly vědra a běhaly od studánky k záhonku a zalévaly. A opravdu, za chvíli už začaly sazeničky růst. No jenomže ony to nebyly sazeničky, ale plevel. A tak děti dostaly motičky a okopávaly. Pak únavou zavřely oči a druhý den se těšily opět k záhonku. No konečně se dočkaly, první lístečky byly venku. No a takhle to šlo až do první červené jahůdky. Děti i zvířátka se jich dočkaly a pořádně si na nich pochutnaly.
Pak jsem se protáhli, zacvičili, zazpívali a nakonec jsme si i políčko s jahůdkami nakreslili.
tak mlsouni zase příště ahoj

Dětský den u Hvězdiček

5. června 2012 v 14:54 | Lenka |  Hvězdičky
29. května 2012
Dnes jsme si v Rybičce užili spoustu legrace! Teta Lenka měla spravenou kytaru, takže jsme mohli zpívat všechno za jejího doprovodu, což bylo prima.

Barevné kostky jsme narovnali doprostřed a zatancovali si kolem nich Kolo, kolo mlýnský, pak si z nich udělali bubínek a taky jsme je poskládali do mašinky a vesele jsme houkali.

V dnešní pohádce jsme se dozvěděli, co je to kalendář, že tam každý z nás je někde napsaný (Terezka věděla, že má svátek v říjnu), no a její babička s dědou nám vysvětlili, že na 1. června, což je za chvíli, připadá svátek všech dětí na světě. No řekněte, to se musí oslavit!

Každá Hvězdička dostala na papíru namalovanou rybičku a do té rybičky sbírala razítka. A za co? No za splnění soutěžních disciplín! Přecházeli jsme kladinu, klouzali se po klouzačce, lezli tunelem, stavěli komín, rozdělovali barevné kostky do krabic, krmili opici atd.

Na konci Hvězdiček jsme měli každý rybičku plnou razítek!

A představte si, to nebylo všechno! Teta Míša nám vyrobila medaile - na každé z nich bylo pět čokoládových penízků! To byla dobrota! Příště se musíme dětí zeptat, jestli jim ještě nějaká čokoládka zbyla!

Tak děti, hodně štěstí, jsme rádi, že Vás máme!

Losos a host z Ruska

5. června 2012 v 14:23 | Vlaďka |  Losos
Kristýnka se dnes do Klubu moc těšila, protože věděla, že budeme mít hosta z daleké a obrovské země - z Ruska.
Dnes nás bylo víc než obvykle, tak bylo zase veselo.
Kristýnka si pro děti připravila dokonce ruskou pohádku o třech mědvědech a po úvodní vítací písničce nám ji zahrála.
Žili byli v jednom domečku v lese tři mědvědi. Táta, máma a malý medvídek.
Měli tam hezky a útulno a vše mělo svoje místečko.
V ložnici měl tatínek medvěd tu největší postel, maminka menší a Medvídek tu nejmenší.
Podobně to bylo i v kuchyni. U stolu byli tři židle. Velká, střední a nejmenší. A na stole tři misky.
Ten den po snídani se šli všichni tři medvědi projít do lesa.
A mezitím šla kolem Mášenka. Byla moc zvědavá kdo v tom domečku bydlí. Zaklepala, ale nikdo se neozval. A protože bylo otevřeno, vešla dál.
Moc se jí tam líbilo.
Měla velká hlad, tak si sedla na tu nejmenší židličku a koukala co by snědla.
V misce uviděla kaši, tak ji celou snědla. A když vstávala od stolu, židli převrátila a nechala ji tak.
Pak se šla podívat do další místnosti, kde byla ložnice. Mášenka byla dost unavená, tak si vybrala tu nejmenší a nejhezčí postýlku, lehla si do ní a usnula.
Mezitím se vrátili medvědi domů.
To bylo překvapení, když viděli otevřené dveře.
Medvídek běžel ke stolu a zjistil, že má převrácenou židličku a někdo mu snědl jeho kaši!
A když pak utíkal do ložnice, zjistil, že v jeho postýlce někdo spinká. Zavolal maminku a tatínka.
Když tam všichni tři stáli, v tom se Máša probudila a strašně se vylekala. Rychle vyskočila z postele a utíkala z domečku. A příště si už pamatovala, že bez pozvání se nikam nechodí a na navštěvě se vždy hezky a ohleduplně chováme.
Po pohádce jsme si zazpívali české oblíbené písničky a pak nás už Kristýna naučila pár ruských. Dokonce si vzala s sebou i kytaru, tak jsme si hezky zazpívali.
S dětmi jsme si na chvíli pohráli v tělocvičně a meztimím nám Kristýna připravila ruské pohoštění. Upekla žitný chléb a na něm jsme měli máslo s kaviárem! A k tomu ještě palačinky a ruské bonbóny. A samozřejmě pravý ruský čaj!
A u toho jsme si povídali o Rusku. Je to nejvtěší země se skoro 140 milióny obyvatel. Žije tam i spoustarůzných národností, kteří dokonce mluví i jiným jazykem. Z jednoho konce na druhý je to 12 hodin letadlem, mají nejhlubší jezero světa - Bajkal, Omývá je 5 moří či oceánů. Teploty se mnohde pohybují až okolo -70 C.
Je to obrovská země se spoustou zajímavostí. Náš čas byl žel omezený, tak na víc čas nebyl, ale určitě se k Rusku ještě někdy vrátíme!
Kristýně moc děkujeme za zajímavé povídání a dobroty, které nám připravila!
bylo to moc fajn!