Užuž to vypadalo, že v klubu budeme úplní samotáři, ale nakonec se i přes třeskuté mrazy sešla "stará garda". Naštěstí jsme měli aspoň polovinu holčiček, které mají přeci jen k čančání, jak to nazvala minule Zuzka, blíže. Tak jsme zašli ke kadeřníkovi, učesali Divokou Rozáru i sebe, než dorazili opozdilci, kteří si s námi zazpívali a zaskotačili v kole. Pak jsme si nebyli jisté, zda dále děti "organizovat" nebo nechat "volnou zábavu". Tak to bylo tak nějak napůl. Nakonec jsme ale zvládli i vytvořit pár pěkných účesů na papíře, takže programu bylo učiněno za dost



