Dnes nám duben ukázal svou plačtivou tvář. I přes nepřízeň počasí jsme se sešli ve stálé pondělní sestavě - samé holky a ten nejmenší a nejmladší klučina. Po úvodním přivítání se s domečkem následovala pohádka o Boudě budce.

V lese ležela krabice. Protože v dubnu hodně prší, stalo se, že Myška Hrabalka musela hledat nový a suchý domov. Našla při průzkumu lesa prázdnou krabici a zabydlela se v ní. Netrvalo dlouho a šla kolem Žabka Kuňkalka.
Zaťukala na krabici a řekla: "Boudo budko, kdo v tobě přebývá?"
Z krabice se ozvalo: "Já, Myška Hrabalka a kdopak jsi ty?"
Žabka odpověděla: "Já jsem Žabka Skákalka, mohla bych bydlet v krabici s Tebou?" Myška s tím souhlasila a tak byly v krabici dvě.
Povídaly si spolu a ke krabici přišla ještě další zvířátka.

Všechna se ještě do krabice vešla, až na posledního kolemjdoucího zájemce o vstup do krabice. Medvěd Křivošlap se už tam nevešel. Když se do ní snažil také dostat, nebylo pro něj již místo. Krabice začala praskat, zvířátka stačila zpod ní utéci a krabice se pak pod Medvědem rozlámala. Nemohl v ní už bydlet nikdo. Skončilo to sice nevesele, ale poučení pro nás bylo takové ... Nic se nemá přehánět, jinak to nedopadne dobře.
Při kytaře jsme si zazpívaly veselé písničky.

Kamila se ujala protažení dětských tělíček. Využily jsme téměř všechny možné cvičební pomůcky dostupné v Rybičce abychom se rozhýbaly.




Protože na jaře vše znovu roste, pučí a raší v prazváštních tvarech, také děti dostaly úkol vybarvit velmi zvláštní obrázky. Každý dostal papír popsaný svým jménem. Psací písmo prokreslené na druhou část papíru jakoby v zrdcadle, vytvořilo kresbu pro vymalování pastelkami.
Výsledkem byl zajímavý těžko popsatelný útvar podporující fantazii, co by to tak mohlo být? Většinou to vypadalo jako mimozemský návštěvník.


Příští týden máme v plánu návštěvu ZOO Praha.

Pokud nebude pršet a bude drobet přijatelné počasí. Informace už jsou na těchto webovkách. Budeme se těšit na ostatní. Pokud by nebylo vhodné počasí budeme opět v Rybičce.