Dnes opakujeme napínavou příhodu ze Šalamounovy soudní síně. Některé děti už příběh znají, takže to dnes bylo trochu jinak...
Nejprve písnička na uvítání a pak myš se zajícem, co se pohádali o mrkev. Děti měly poznat, čí mrkev je, Max myslel, že zajíce, zajíc má totiž mrkve rád, ale myš protestovala, že ona si také mrkvičku ráda okouše a tím to celé zamotala.
Tak už jsme si nebyli vůbec jistí, kdo měl pravdu. To totiž vědí jen oni dva: myš a zajíc.
Další příběh už zahrály děti s loutkami samy.
Stejně zmateně se asi tenkrát cítil i mladý král Šalamoun, když se dvě matky hádaly o jedno živé dítě a tvrdily, že druhé, které zemřelo, je té druhé.
Max navrhoval, porovnat, které je podobné, žel nám to rozhodování neusnadnilo. Nakonec nezbylo zahrát příběh tak, jak byl, s tím vojákem, co se chystal miminko rozetnout a podělit matky napůl, což způsobilo spontánní reakci obou žen, ze které bylo jasné to, co věděly jen ony samy: která z nich je pravá maminka. Ta si také živé novorozeně odnášela domů.
Po dramatickém příběhu jsme každý z papíru, látek a vlny lepili jednu postavu z příběhu.
