Na úvod Kristýnka hádala, jak se se jmenují děti, které dnes přišly.
Museli jsme jí trochu napovědět písničkou...
Pak vykoukla z krabice stará želva, protahovala si své ztuhlé klouby a my jsme si také trochu protáhli tělíčka při písničce.

Želvu zajímalo, zda si pamatujeme, co jsme si povídali minule, což byla zákeřná otázka. Kristýnka nakonec dala něco dohromady a tak mohla želva navázat svůj dnešní příběh a prozradit nám, co zažili izraelci poté, co o velké noci opustili Egypt.
A my jsme si příběh s dětmi rovnou zhráli.
Sbalili jsme si věci jako oni a vydali jsme se na poušť, ve dne bylo horko a v noci zima.
Museli jsme na noc zalézt do stanu, abychom se zahřáli. Venku byla slyšet všelijaká strašidelná zvířata...

Ráno jsme se zase vydali na cestum, ale došla voda a nebylo co pít. A to je na poušti malér.

Lidé měli žízeň a začali naříkat a zlobit se na Mojžíše, který je vedl.
Vypadalo to, že se snad budou i prát....
Když šlo do tuhého, šel Mojžíš za Pánem Bohem, aby mu všechno řekl. On je přece doprovází a stará se o ně.
Pán Bůh slíbil Mojžíšovi, že vytryskne pramen ze skály, když do ní uhodí holí.
A opravdu se před překvapenými izraelci tehdy vyvalil potok ze skály.
Hned nabírali do svých džbánů a měchů.
A my jsme si dnes také jen džbán nazdobili- polepili ho barevnými papíry.


Za týden zase na viděnou.