Nejprve se Vlaďka seznámila s dětmi a maminkami a pak už Děti přivítala Žabka.
Dnes byl příběh o ježkovi, který byl pěkný nezbeda.
Bydlel v domečku s rodiči a někdy ty rodiče pěkně zlobil. Dokázal se taky pěkně nafoukonout a urazit, a a tak měl i příhodné jméno - Bublina.
Jako každé ráno Bublinu budila maminka. I když už byl nějakou dobu vzhůru, tak teď dělal, že spí.
Když ho maminka probudila vymýšlel si, že jej bolí bříško a určitě má teplotu.
Nakonec maminka přišla na to, že nechce do školky.
Vysvětlovala mu, že ve školce se naučí spoustu věcí a třeba takový sousedovic zajíček už uměl spoustu barev a pěkně kreslil.
Nakonec Bublina vyrazil do školky.
Po školce, ale nešel hned domů, jak by se slušelo, ale toulal se po lese.
Šel si nasbírat borůvka, pak támhle opodál jej zlákala muchomůrka.
A tak šel tak dlouho, že ani už nevěděl kde je. Vyšel na paseku a hledal co by ještě snědl, když v tom najednou uviděl stín. Něco se vznášelo na obloze. Byl to orel. A ten je velkým nepřítelem ježků.
Ježeček dostal strach u hledal, kde by se schoval.
v poslední chvíli skočil do nějaké nory a snažil se zajít co nejhlouběji.
Zjistil, že je tam pěkně měkkoučko, a tak tam usnul.
Večr se z práce vracel krtek a hrozně se vylekal, když se o něco píchnul a to něco se pohnulo.
Pak zjistil, že je to ježek Bublina.
Pořádně ježečkovi vyčinil, co tady dělá a jak to, že není doma. Maminka už musí mít o něj velkou starost.
Však ježečkovi to bylo všechno moc líto. A chtěl maminku poprosit o odpuštění.
Jenže netrefil domů. A tak ho tam krtek zavedl a Bublina byl moc rád, že už je zase doma.
Mamince slíbil, že už se nebude toulat ani si vymýšlet.
A tak se ježek Bublina polepšil!
S dětmi jsme se naučili říkanku taky o ježkovi.:
Spí ježeček spí, a nic neslyší.
Náhle v lese uhodilo, to ježečka probudilo.
Rozhlédne se, co je v lese?
Vidí myšku, chytne myšku,
utíká s ní do pelíšku
a už zase spí.
Pěkně jsme se i protáhli.
A nakonec jsme si ježka vyrobili.