Na začátek jsme si pořádně zacvičili při písničce o ranním vypravování do na dnešní kroužek.
Děti napovídaly, co dělaly a podle toho jsme zpívali, jak vstáváme, čistíme si zuby, snídáme, oblékáme se a obouváme si boty a jak maminka volá, že je čas jít...
A protože jsme tu všichni včas a také Kristýnka je tu, vítá nás se zrcátkovým domečkem.

Poté se objevila lesní zvířátka, která jdou navštívit zvláštního ježka, takového, kterého chce každý vidět, který umí vyprávět příběhy, od kterých se nikdo nechce odtrhnout a který je tak hodný, že to na něm hned každý pozná.
Honem toho musíme také vidět říká rozčileně pejsek:

Stejnou cestou se vypravila i malá zvířátka- mláďátka: krteček, kačenka a králíček.
Když však dorazili k cíli, nastal nečekaný problém: starší zvířátka jim nechtějí udělat místo a k ježkovi je pustit, odhánějí je a posílají pryč.
Naštěstí si toho ježek všiml a nedovolil, aby je vyhnali, pozval je k sobě, posadil si je na hebké bříško a vyprávěl příběhy extra pro ně.
Když to naše stará želva slyšela, hned se štrachala z krunýře ven, protože jí ten příběh připomínal to, co se kdysi stalo, když Ježíš obklopen mnoha lidmi zavolal k sobě na klín děti, které chtěli jeho učedníci poslat pryč.

Po příběhu jsme si ještě chvíli hráli s mašinkou pomoci a vypravavovali jsme auto s hračkami na pomoc jiným dětem a pak jsme u stolu stříhali a lepili na papír postavičky lidí a zvířátek všechny pohramadě a nikdo z nich nevyháněl nikoho pryč.
A příští týden už snad budou Vlaďka a Ben zdrávi s opět se sejdeme k nějakému novému příběhu.