
Dnešní příběh nás zavedl do dalekého Orientu.
Pasáček Jabal žil mezi horami, kde měl svůj malý domeček a u domečku velkou ohradu, kde měl sto oveček.
Každý den vyváděl ovečky hned brzy z rána a se psem, který mu při tom vydatně pomáhal, ovečky vedl na pastvu.
Po cestě na ně občas číhalo nebezpečí hlavně v podobě vlka. Vlkovým záměrem bylo rozehnat stádo a ulovit nějakou slabou ovečku. Pastýř Jabal rychle svolal stádo k sobě a odehnal vlka. Na celé stádo si vlk netroufl.
Celý den pak trávili na místech, kde byla šťavnatá travička a to místo pastýř vždy prozkoumal, aby tam nebylo něco co by mohlo ovečkám ublížit.
Večer se pak vraceli do ohrady a pastýř všechny ovečky kontroloval a počítal.
Jednoho večera zjistil, že jedna ovečka chybí.
I když měl Jabal velký hlad a byl moc unavený po celém horkém dni, přesto vzal svoji pochodeň, hůl a po té co zabezpečil ohradu ovečkami, šel hledat ztracenou ovečku.
V noci bývá velká zima a na samotnou ovečku by v pustině číhalo spoustu nebezpečí.
Hledal a volal ovečku na všech místech, kde toho dne byli.
A až na konci jednoho údolí slyšel slabounký hlásek ovečky.
Když přišel blíž, zjistil, že ovečka zapadla do průrvy mezi skalami a zapletla se do trní.
Opatrně ji vytáhla a ošetřil zraněnou nožku. Byl šťastný, že ovečku našel, protože měl všechny ovečka moc rád a záleželo mu na nich.
Pak si vzal ovečku na záda a konečně se mohl vypravit domů.


S dětmi jsme si zazpívali, projeli se s Mašinkou, abychom nezapomněli i na jiné děti, které se nemají tak dobře a nakonec jsme malovali obrázky prstovými barvami.