Listopad 2007

Poslední setkání s Noeho archou 28.11.

29. listopadu 2007 v 21:25 | Vlaďka |  Archiv
Kristýnka, hned na začátek, pozdravila děti a pak už jsme se dali zase do říkanek, písniček a nakonec i příběhu z Bible.
Dnes naposled jsme stavěli archu a pak se schovávali pod deštníkem, když začalo pršet.
Po mnoha dnech v lodi se nakonec Noe se svojí rodinou dočkal zase sluníčka. A tak poslal na obhlídku, krkavce a holubičku a když se mu další holubička už nevrátila věděl, že už je na zemi zase zeleň.
Radoval se a moc děkoval Pánu Bohu za ochranu a že je znovu na zemi život.
Pán Bůh mu na znamení, že už nikdy nebude tak velká potopa, ukázal na nebi nádhernou duhu.
Tento příběh jsme si mohli přečíst v Bibli a doma máme spoustu dalších krásných knížek.
Ale jsou děti, které číst neumí nebo vůbec doma žádné knížky nemají, a tak třeba i tím co jsme dali do Mašinky pomoci přispějeme k tomu, aby si tyto děti mohly sami něco přečíst a třeba se i dovědět, že také je má Pán Bůh rád.
Nakonec jsme vyráběli papírové ozdoby - třeba na zeď.

Nezapomeňte!

Další středu 5.12. bude v klubu Mikuláš!
Pro velký zájem (my jsme rádi) je nutné to rozdělit na dvě skupiny. Zase jako v pondělí.
První od 9:00 hod. a další od 10:15 hod.
Prosím, pokud z Vás někdo má videokameru nebo digitální kameru, vezměte ji s sebou.
Myslím, že bude hezké zaznamenat co děti zazpívají nebo zarecitují Mikuláši.
Děkujeme
Vlaďka a Jitka

Setkání v pondělí 26.11.

26. listopadu 2007 v 14:56 | Vlaďka |  Archiv
Dnes nás do klubu dorazilo celkem šest maminek s dětmi.
Ale i tak to bylo fajn!
Místo Krtečka dnes přišel děti přivítat slon Fufík, který jim povyprávěl svůj příběh.
Jednoho dne se vydal slon Fufík poprosit kamarády o pomoc.
Nejprve uviděl medvídka Pú, který se snažil dosáhnout na hrnec plný medu na stromě.
Fufík se tomu zasmál. Protože byl větší, hravě na med dosáhl a podal ho Púovi.
Ten Fufíkovi poděkoval a hned se do medu pustil.
A tak se Fufík vydal dál poprosit o pomoc jiného kamaráda.
Došel až ke Králíčkově zahrádce. Králíček se právě snažil vytáhnout ze záhonu vypěstovanou mrkev. Byla dost veliká, tak se Králíčkovi nedařilo ji vytáhnout.
Fufík se zase usmál a hravě vytrhal celý záhon mrkví svým chobotem.
Fufík chtěl Králíčka poprosit o pomoc, ale ten už pilně sbíral mrkev do pytle, aby ji mohl pěkně "zazimovat."
Fufík vzdychl a šel o domeček dál.
Z domu Prasátka se ozývalo kýchání a kašlání. Slon nahlédl dovnitř a uviděl Prasátko jak zametá podlahu. Zřejmě dělalo předvánoční úklid.
Fufík se nabídl, že mu pomůže. Zhluboka se nadechl a pak prudce všechno smetí vyfoukl zadními dveřmi domečku ven. "Děkuji ti za pomoc, Fufíku," zaradovalo se Prasátko a hned popadlo mokrý hadr a začalo umývat okna.
"Vidím, že všichni mají dost práce a nikdo mi nepomůže", povzdechl si Fufík a smutně se loudal domů.
Prasátko si za chvíli uvědomilo, že slon byl nějaký smutný a rychle se rozběhl za Králíčkem i medvídkem Pú.
"Fufík nám všem pomohl a my jsme si ani nevšimli, že je smutný a třeba on potřebuje pro změnu naši pomoc." řeklo Prasátko.
Rozběhli se za Fufíkem. Dostihli ho na kraji lesa.
"Fufíku, chtěl jsi s něčím pomoct?" volali na něj
"Chtěl jsem jen, abyste mi pomohli hrát si na schovávanou. Nemůžu přece hrát sám " řekl Fufík.
"No určitě", zvolali zvířátka a utíkali se Fufíkovi schovat, než napočítá do deseti.
Po příběhu nás čekaly písnička, říkanky a taky cvičení s tetou Lenkou.
A v další části jsme s první skupinkou vyráběli ze šamotovy hlíny a s druhou dělali přáníčka z papíru.
Budu se na Vás těšit ve středu, kdy budeme naposledy pomáhat Noemu stavět archu.
Můžeme pak společně vyrábět náš "betlém" z hlíny nebo nějaké věci z papíru.
A příští středu (5.12.) se na Vás těší Mikuláš. Opět se rozdělíme na dvě skupinky (9:00 a v 10:15 hod) - pro velký zájem. Za balíček pro děti se bude platit 30,- Kč.

Setkání ve středu 21.11.07

25. listopadu 2007 v 13:37 | Jitka |  Archiv
Po úvodním uvítání maňáskem Kristýnkou se každé dítě na sebe mohlo podívat do domečku se zrcátkem.
"Takhle jdeme do klubu"- to už je také známá písnička a říkanku o Kájovi a Romanovi už také některé děti umí.
Pak dostaly děti do rukou obličeje různých dětí z celého světa a povídali jsme si o tom, co potřebují a jak jim může pomoci mašinka, která je vlastně takovou pojízdnou kasičkou a děti do ní mohou házet penízky.
Pak jsme si v písničce zazvonili rolničkami, jaký je dnes pěkný den a po takovém řádění nás už mohla uklidnit jen pššt knížka.
Po písničce "Tiše, tiše ..." jsme v modlitbě pozvali mezi nás Pána Boha.
Po říkance "To je moje Bible " Vlaďka otevřela velkou obrázkovou Bibli a vyprávěla nám o Noem a o potopě světa.
Lecos už si pamatujeme, takže není třeba děti pobízet, staví z kostek loď, pomáhají zvířátkům nastoupit a perou se, kdo poletí s krkavce a s holubičkou...
Dřevěná skládanka se jim nakonec podařila, ač někteří kostky dávali na místo a jiní je zase vyndavali...
Ještě si zazpívat písničku pod deštníkem a pak se rozloučíme....
Ještě než se rozejdeme má pro nás Vlaďka několik nápadů, můžeme stříhat a lepit z barevných papírů podle několika vzorů, které nám pro inspiraci přinesla.

Ubrousková technika potřetí 22.11.

25. listopadu 2007 v 9:50 | Vlaďka |  Archiv
Pro velký úspěch opakujeme!
I tentokrát to bylo moc prima a vyrobili jsme krásné věci.
Díky Zuzko.

Pondělní klub 19.11.

20. listopadu 2007 v 14:22 | Vlaďka |  Archiv
Po té co jsme si zazpívali uvítací písničku vylezl i krtek z krtiny a moc se divil kolik zase dnes přišlo dětí. Byl moc rád, že jsou všichni zdraví. A hned jim začal vyprávět příběh, který se stal jednomu pejskovi.
Byl to malý dalmatýn.
Zřejmě se to stalo někdy na jaře, protože pejsek se vydal na procházku a potkal myšku, která se pyšnila právě narozenými malými myškami.
Na louce zahlédl kravičku jak se vyhřívá na sluníčku a vedle ní leží malé telátko.
Pak ještě potkal krtka, který se radoval ze dvou malých krtečků, kteří se už pomalu rozkoukávali kolem sebe.
Pejsek to všem těm zvířátkům přál. ale byl smutný a taky chtěl nějaká mláďátka.
Na dvorku uviděl paní slepici, a tak se jí běžel zeptat jak to má udělat.
"No, to je jednoduché. Najdi si nějaké vajíčko a chvíli na něm poseď a pak se ti narodí mláďátka.
Podívej, jako já."
Slepice seděla na vajíčku a zanedlouho se z něho opravdu vyklubalo malé kuřátko.
Po chvilce čekání našel pejsek nějaké vajíčko nebo se to alespoň vajíčku podobalo.
Lehl si na ně a čekal. A za nějakou dobu ho začalo něco šimrat na bříšku. To vajíčko se hýbalo.
Kouká, že z něho vylezlo spoustu malých tvorečků a z nich se staly žabičky, které naskákaly do rybníčku.
Pejsek byl smutný, že mu utekly, ale jedna z nich se vrátila a volala: "Mami, pojď si s námi hrát".
Pejsek se rozhlídl kolem sebe a nikoho kromě sebe a žabky neviděl.
To žabka volala na něj! Pejsek byl najednou moc rád a i když se vody nejprve bál, zkusil to a plavat se naučil za chvilku a pak už mohl jen dovádět v rybníčku se žabkama.
Pěkně jsme si zazpívali, protáhli se a pak už nás čekalo vizovické těsto, ze kterého jsme dělali ozdoby na vánoční stromeček.
Děti i maminky to moc bavilo a pěkně se nám to povedlo.
Ve středu nás čeká opět Noe s rodinou a velká potopa a vyrábět budeme rybičky se šupinkami - mohlo by e to hodit jako vánoční přání.
Ve čtvrtek 22.11. od 9 hod budeme vyrábět něco pěkného z ubrousků.
Mějte se hezky a těšíme se na Vás v klubu!

Setkání ve středu 14.11.2007

15. listopadu 2007 v 10:14 Archiv
Venku je nevlídné počasí, ale v klubu Rybička příjemně teploučko, podobně, jako i v Noemově arše, o které si dnes zase něco povíme.
Kristýnka nejprve uvítala všechny děti, pohladila je a podala si s nimi ručičku a pak jsme si zazpívali písničku na uvítanou.
Pamatujete si říkanku o Kájovi a Romanovi? Už skoro ano, zopakovali jsme si ji a také zpívali písničku jak se nám ve školičce líbí.
Pak každé dítě dostalo do ruky papírový obličej kluka nebo holčičky z různých koutů země. Pak jsme si povídali o tom,co kdo z nás dobrého posnídal a připomněli jsme si, že je na světě plno dětí, kterým maminky nemohou dát takovou dobrotu, protože nic nemají. Proto vyjela mašinka pomoci-kasička, abychom nasbírali penízky a mohli je dětem poslat.
Potom nás Vlaďka vyzkoušela s "pšššt knížkou" jestli umíme různé zvuky zvířátek a hudebních nástrojů a jestli také umíme být úplně potichoučku.
S obličejíčkem se zavíracíma očkama a písničkou "Tiše, tiše" jsme pak zavřeli svoje očička a v modlitbě poděkovali Bohu za dnešní setkání ve školičce.
Pak jsme říkankou "To je moje Bible" otevřeli obrázkovou Bibli a začali si povídat příběh o muži jménem Noe, který zažil potopu světa. Dalo mu plno práce, než postavil tak velkou loď, aby se do ní vešla všechny ty kozy, ovečky, ptáci, sloni a žirafi.
Loď byla i pro lidi, ale ti se Noemovi smáli, copak je možné, aby byla nějaká potopa, když dosud ani nepršelo?
Zvířata se nesmála, napochodovala po dvojicích otevřenými dveřmi do lodi a průvod uzavřel Noe s rodinou. Pak se dveře zavřely a nikdo už je nemohl otevřít. Ještě 7 dní stála loď na suchu aniž zapršelo, až teprve pak se strhla hrozná bouřka.
Děti pomáhaly houpat loď na vlnách, div se nepřevrátila...
Když voda opadla, Neo vypustil zkusmo krkavce- mezi dětmi je velký zájem o pouštění krkavce, máme jen jednoho, tak to není snadné:). Krkavec se vrátli. Později Noe vypustil ještě holubičku, která přinesla zpět v zobáčku větvičku.
Když země vyschla a všichni mohli vystoupit ven, byla to velká oslava! Děkovali Bohu a on jim odpověděl krásnou duhou, která se objevila na obloze. Ta duha nám připomíná slib, který Bůh lidem dal, že už zem nikdy nezničí potopou.
Děti si zamávali duhovými mávátky, pak jsme si zazpívali písničku na rozloučenou a nakonec jsme se pustili do stříhání a lepení, aby nám na papíře vznikla koláž s vlnami, loďkou a velkou duhou.
Za týden ve středu si budeme lepit velkou rybu s barevnými šupinami, na pondělí 19.11. přinese Kristýna těsto a budeme modelovat ozdoby na vánoční stromek.Hodit se bude vál, váleček, vykrajovátka či jiné pomůcky na modelování. Nemusíte mít každý vše, ale kdo můžete, vemte něco z toho.
Těším se na vás!

Ubrousková technika potřetí

13. listopadu 2007 v 20:58 | Vlaďka
Se Zuzkou jsme se dohodli, že bychom napotřetí zorganizovali vyrábění z ubrousků.
Udělali bychom to mimo klasické setkávání a to ve čtvrtek 22.11. dopoledne.
Od 9 hodin v klubu. Pokud chcete udělat obrázek v rámečku nebo kuchyň. prkýnko, vařečku - je to potřeba nahlásit Zuzce, aby se to dalo ještě popřípadě dokoupit.

Mikuláš 5.12.

13. listopadu 2007 v 20:53 | Vlaďka
Na středu 5.12. bychom rádi pro děti připravily Mikulášskou nadílku.
Prosím, nahlaste se kolik maminek s dětmi by o to mělo zájem abychom mohli připravit balíčky pro děti.
A ještě dotaz, jestli někdo nemá možnost obstarat oděv pro Mikuláše?
Děkuji!

Setkání 12.11.

13. listopadu 2007 v 20:49 | Vlaďka |  Archiv
Na začátek jsme si zazpívali naši uvítací písničku a pak už krtek pozdravil všechny děti a začal povídat příběh, který zažil se svou kamarádkou myškou.
Do lesa už přišla paní Zima, kdy se zvířátka vydala spolu na výlet.
Všude už ležel sníh. Tak se šli podívat i do vesnice a i tam na houpačkách byl sníh, na pískovišti, na střechách - no prostě všude. A bylo to moc pěkné!
Tak se hezky procházeli, když v tom najednou myšce začala být zima a když se na ni krtek pozorně podíval zjistil, že myšce chybí knoflík u kabátku.
A tak začali ten knoflík hledat. Potkali vránu, která jim ukázala nějaký knoflík, ale to nebyl ten myšky, byl malinký. Dál potkali šnečka a ten měl knoflík zase moc velký, ježeček měl knoflík pro změnu lesklý, sova jen se dvěma dírkami, zajíček moc barevný a mraveneček modrý.
Nakonec došli až domů a představte si, že myška našla svůj knoflík přímo před dveřmi.
To je někdy tak, že něco hledáme všemožně daleko a nakonec to máme u sebe doma.
Jitka měla pro děti připravenou hru, kdy hledali pod hrníčky schovaný knoflík. Dětem se to moc líbilo, některé byly moc šikovné a brzy našly schovaný knoflík.
Po příběhu a hře jsme se mohli malinko protáhnout a naučit se nové říkanky. A pak taky ještě zazpívat.
A na závěr jsme nakreslili většinou sněhuláky a dělali jim knoflíky z papíru - už se těšíme až je budeme dělat ze sněhu!

Noemova archa 7.11.

10. listopadu 2007 v 19:31 | Vlaďka |  Archiv
Dnes bylo dost deštivo a nevlídně, ale to nás neodradilo, abychom se sešli v klubu, kde nám bylo pěkně teploučko. Ten déšť se nám tedy dnes hodil, protože byl přichystaný nový příběh, kde velký déšť hraje skoro hlavní roli.
Ale začněme pěkně od začátku.
Kristýnka dnes v klubu přivítala Kačenku, Elišku, Lucinku, Aničku, Vojtu, Madlenku, Vítka a Beníka.
Představte si, že děti dnes mohly přijet svým vlastním autíčkem a jen co pěkně zaparkovaly před klubem,
učili jsme se hned dvě nové písničky a jednu dokonce s hudebními nástroji.
Pak jsme si řekli, že ne všechny děti mají možnost si prohlížet pěkné knížečky, a tak přijela Mašinka pomoci, do které jsme daly korunky, za které těm dětem něco koupíme a pošleme.
My jsme se podívaly do Bible na obrázky, kde byl Noe a jeho koráb.
Pán Bůh byl smutný z toho, že lidé na světě byli moc zlí a chtěl, aby se napravili. Naplánoval velkou potopu a kdo uvěří Noemu může se zachránit ve velké arše. Bůh dal Noemu přesné instrukce jak má loď vypadat, aby se tam vešlo co nejvíce lidí i zvířat.
Lidé se ale Noemu smáli a nevěřili, že na zemi může "téct" voda z nebe, když do té doby nikdy nepršelo.
A když po mnoha měsících práce byla loď dokončena, začaly do archy sami od sebe přicházet zvířata.
Nakonec tam vešel i Noe se svojí rodinou. Anděl za nimi zavřel dveře a už nikdo nemohl ven ani dovnitř.
A pak už jen pršelo a pršelo, celých čtyřicet dní.
Když už byli v arše hodně, hodně dlouho (víc jak půl roku to bylo) - jednoho dne otevřel Noe okno a vypustil krkavce. Ten chvíli poletoval, ale protože všude byla jenom voda zase se vrátil do lodi.
Za sedm dnů Noe vypustil holubici. Nějakou chvíli byla pryč a pak se vrátila s větvičkou v zobáčku. To už bylo jasné, že voda ustoupila a rostlinky začínají růst.
Za další týden vypustil další holubici a ta se už nevrátila.
Noe s rodinou mohli konečně vyjít ven i se všemi zvířaty.
Nejprve postavili oltář a obětovali ovci, jak bylo kdysi zvykem - to, aby poděkovali Bohu za jeho ochranu.
A Pán Bůh na znamení toho, že už nikdy takovou potopu nedopustí, udělal na nebi krásnou duhu.

Příběh skončil a my jsme šli vyrábět holubičku nebo krkavce o jakém jsme si právě povídali.

Dvojčátka

6. listopadu 2007 v 15:14 | Vlaďka
Tak nás v klubu bude o dva kluky víc!

V úterý 30.11. se Katce a Jankovi Hlivkovým narodili dvojčata Oliver a David.
Oliver vážil 2560g a měřil 47 cm a David měl 2280g a 46 cm.

Zatím jsou ještě v porodnici, protože kluci šli s váhou dolů, tak se čeká až trochu víc přiberou.
Davídek dostal ještě novorozeneckou žloutenku, takže musí pod "sluníčko".
Tak na ně taky myslete, ať jsou brzy doma!

Katko a Janko - moc gratulujeme!!!

Pondělní klub 5.11.

6. listopadu 2007 v 14:53 | Vlaďka |  Archiv
Krteček hezky všechny na začátku přivítal a pěkně jsme si zazpívali, kdo to dnes přišel mezi nás a pak už nás čekal další příběh od našich zvířecích kamarádů.
Tak si představte, že si zvířátka pořídila televizi!
Taková kouzelná bedýnka to je. A co se do ní vejde zajímavých věcí!
Zvířátka sledovala pohádku o třech prasátkách, pak zase velmi zajímavý pořad o vaření, dál tam běžely tipy na vánoční dárky a zase nějaká pohádka.
Krtečka to po chvíli přestalo bavit a chtěl si jít ven hrát, ale ježeček a myška nemohli od televize odtrhnout oči. Prý tam davají zase něco dalšího, moc zajímavého.
Marně je krtek přemlouval, aby si s ním šli zarybařit nebo házet s míčem.
S krtkem si nakonec házeli, a moc šikovně, děti, ale myška s ježkem ne a ne vyjít ven.
A představte si, že tam u té televize seděli tak dlouho, že zarostli keřem a když už chtěli, tak nemohli ven.
Ještě, že měli kamaráda krtka, který jim z té "pasti" dostal ven.
Pak už nás čekaly písničky a říkanky - to byl dnes přímo koncert!
A nakonec jsme namalovali zvířátka a k nim nalepili pěkně zelenou travičku.

Těšíme se na Vás zase ve středu, kdy nás čeká velká voda...!
Ale nebojte se, nepoteče nám do bot!

Kreativní dopoledne v Rybičce

1. listopadu 2007 v 21:27 | Vlaďka |  Archiv
Po shlédnutí fotek mi bylo moc líto, že jsme dnes nemohli přijít. Udělaly jste fakt krásné věci!
Tak alespoň dávám ty fotky na blog ke všeobecnému zhlédnutí. V rubrice OBRÁZKY a pak ve složce Kreativní dopoledne v Rybičce.
Snad si dáme ještě někdy "repete", viď Zuzko?!
Tady pár fotek na ukázku.