Ondra je nemocný, Timejka je na Slovensku a Verunka také nemohla přijít, takže dnes se nás sešlo méně: Ben, Vítek a Věruška.
Děti s chutí vyzkoušely nové židličky, které Vlaďka sehnala. Úplně nové sice nejsou, ale sedí se na nich dobře.
Hned, jak jsme zazpívali písničku na uvítanou, objevil se Krtek a my už byli celí napnutí, co nám bude vyprávět. Zvířátka v lese zastihla velká bouřka, silný vítr fičel, až se stromy kymácely. Každé zvířátko si hledalo úkryt: Krtek vklouzl do své krtiny, Zajíček se schoval do svého pelíšku v pařezu. Ale Vráně hledání úkrytu trvalo déle, její hnízdo ve větvích se nebezpečně kymácelo a tak nakonec uvítala pozvání do Zajíčkovy nory. Také Kuně bylo ouvej, zalezla do dutiny stromu, ale celá se strachy třásla, když cítila, jak se strom kývá. I nebezpečná Kuna má někdy strach...Raději by se schovala do pařezu nebo do krtiny, ale protože se s ostaními zvířátky nemá ráda, zůstala sama v dutině stromu.
Jenže silný vítr starý strom zlomil a Kuna zůstala uvězněná a mohla jen volat o pomoc. Když ji zvířátka po bouřce objevila, chvíli se dohadovala, zda nepřátelskou Kunu vysvobodí nebo ne. Nakonec se rozhodli k záchranné akci, ale na odvalení stromu neměli dost sil, ještě že jim děti pomohly.
Po příběhu si děti vybraly několik písniček: Vítek chtěl tu o kočce a Věruška chtěla o zajíčkovi co sedí v jamce, dostalo se i na oblíbenou říkanku o bramboře.
A právě brambory na nás čekaly na stole.Vyřízli jsme z nich několik tiskátek a pak tiskali na papír.Tak vznikl obrázek se stromy, krtky a zajíčky a kunami, podle toho, kolikrát děti tiskátka použily.
Pak už byl čas na svačinku a na volné hraní s hračkami.Maminky zatím plánovaly, co by rády podnikly do budoucna.
Jitko,
muselo to být fajn, už se těším až bude Ondra zdravý a přijdeme do klubu. Měla bych nápad pro příště...co kdybychom vyrobili něco pro maminky, když bude ten Svátek Matek...